Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.
více 

Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Dnešní mírně mrazivé počasí procházce přálo. Sešlo se symbolicky 13 psů a o něco více páníčků. Psi i fenky se v pohodě vyřádili. Doufám, že si z hromady fotek vyberete a najdete toho svého psího kamaráda.
více  Zavřít popis alba 
  • 20.1.2013
  • 112 zobrazení
  • 0
  • 00
Zveme všechny absolventy i účastníky naší školky, malé i velké, štěňata i dospělé psy se svými páníčky a dětmi na společnou procházku po bělských loukách a lesích. Přikládáme několik fotek jako připomínku minulých výletů. Svou účast či neúčast můžete oznámit i zde v komentářích.
více  Zavřít popis alba 
  • leden až září 2010
  • 79 zobrazení
  • 0
  • 00
Před pár měsíci začal do naší školky docházet už sedmiměsíční temperamentní pudlík Max. Skákal na lidi a mezi psy neposlouchal. Milý pejsek překypoval energií, panička ho stále omlouvala, ale na výchovu nestačila. Po dvou lekcích školku z rodinných důvodů přerušili a dnes na naši hodinu dorazil roční puberťák, který se neumí chovat mezi pejsky. Maxík je stále hodný a přátelský, ale chybí mu vazba k paničce a jasné zařazení ve smečce.Dělá si, co chce a kam ho ženou jeho hormony. Neumí se ovládat. Náprava chyb dá mnohem více práce,panička se při převýchově dost nadře, úspěch není zaručen. Povahově mnohem složitější Míša je správně veden a ačkoliv nebude jeho dospívání jednoduché, má položené solidní základy vzájemného vztahu s paničkou i se psími kamarády.Krásným příkladem správné vzájemné vazby s paničkou je dnešní nováček Kessy. Temperamentní Barunka a její panička se teprve hledají, ale jsou na dobré cestě. Fly i Bárny jsou skvělí a jejich paničky také. A jorkšírci Molly a Jerry jsou k paničkám zatím jak přilepení - s jejich velikostí není divu, že se osmělují déle. Jak poznat, jestli máte správný vztah? Sledujte štěně - pokud se vám často dívá do očí a vy mu odpovídáte, hledá u vás ochranu před nebezpečím a neuhýbá před vaší rukou, je to dobré. Vychovávejte štěňata od prvních dnů přiměřeně jejich věku a nečekejte, až vyrostou. Pak už je pozdě.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.10.2012
  • 60 zobrazení
  • 0
  • 00
Tyto dva povely jsou spolu s přivoláním důležité nejen pro ovládání psa, ale i pro jeho bezpečnost. Povel Zůstaň znamená, že psík má vytrvat na stejném místě, nejlépe ve stené poloze ( pokud ovšem nejdete na zkoušky, není to podstatné), do té doby, než se k němu páníček vrátí a vydá další povel, třeba změnu ze sedu do lehu. Teprve pak odmění a pracuje se dál, nebo je volno. Nikdy z tohoto povelu psa nepřivoláváme, aby se po čase nezvedal a nešel nás hledat s tím, že jsme na něj určitě zapomněli! Povel Čekej slouží k odložení psa před dalším úkolem - vystoupením z auta, ze dveří, vyběhnutím přes nějakou překážku, nebo si můžeme psa přivolat. Není tedy třeba se k němu vracet. Jak z toho vyplývá, povel Čekej je určen na kratší, akčí zastavení, Zůstaň použijeme vždy, když chceme psíka udržet delší dobu v klidu, tedy i v např. v obchodě u dveří nebo v restauraci pod stolem. Učí se zpočátku stejně, prodlužováním doby, kdy štěně, které už perfektně ovládá povel Sedni, čeká na podání pamlsku. Čas prodlužujeme po vteřinkách, nic není třeba uspěchat, jak se psík začne zvedat, produžovali jsme dobu příliš rychle. Cvičení opakujeme dvakrát, třikrát po sobě a pak se věnujeme hře, štěně se nevydrží dlouho soustředit. Postupně o krok dva couvneme a hned se vrátíme. Povel Zůstaň cvičíme první, až ho štěně chápe, začínáme pracovat na povelu Čekej a můžeme přidat vysílání kupředu nebo přivolání.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.10.2014
  • 98 zobrazení
  • 0
  • 00
Člověk je tvor ctižádostivý a když se sejdeme ve školce, každý by rád předvedl, co už pejsek umí a jak pěkně poslouchá. A ejhle, ono to mezi bandou kamarádů často nejde, nedaří se. Páníček se snaží, je nervózní a zlobí se na psa, a snaží se o to víc a pes jako by se zasekl. Ale to vůbec nevadí, od toho jsme ve školce. Tady se učíme základy a snaha musí vycházet ze psa, ne z majitele. Musíme mít dost silnou motivaci, ať už pamlsky, hračku nebo hru s námi, aby štěněti stálo zato se snažit. Náš tlak má význam jen přii zákazu. Základní povely psíci obvykle snadno zvládnou. Problémen je velmi často přivolání - viz minulá lekce - ze hry je to opravdu nesmírně těžké. Musíme začít od základů.
1. Pes s námi má být rád a v pohodě, nesmí uhýbat před dotekem a pohlazením. To je způsobeno nevhodným chytáním, hlazením po hlavě a přes uši nebo i častým trestáním.
2. Pes musí znát své jméno - často jméno používáme v nejrůznějších souvislostech, od přivolání po napomenutí, stále je opakujeme bez další reakce a pes je přestane vnímat. Pokud se stane, že pes se po zřetelném a veselém vyslovení jména na nás ani nepodívá, musíme se vrátit k jeho nácviku a upevnění jednoduchým prokrmením po vyslovení jména, jinak nic po psu nechceme. Jen takové štěně, které se na nás ihned po oslovení se zájmem podívá, je připraveno spolupracovat. Dejme si pozor na napomínání jménem - sice se ho nikdo úplně nevyvarujeme, hlavně, když máme více psů, ale čím méně nám to uklouzne, tím lépe. Napomínáme prostě jiným slovem, jméno je vyhrazeno jen pro hezké věci - jídlo, hru, cvičení.
3. Pes, který zná jméno a reaguje, když ho vyslovíme, je připraven spolupracovat. Teď je na majiteli, aby po oslovení psa vydal úkol a trval na jeho dodržení. To je další kámen úrazu. Oslovíme psa, třeba proto, aby neodcházel nebo jen přestal s nějakou činností, on se na nás se zájmem podívá a my, spokojeni, že přestal hrabat nebo se přiblížil, už nic neuděláme. Pes spokojený není, něco jsme mu chtěli a teď jsme na něj zjevně zapomněli. Příště možná reagovat nebude. Když ho tedy oslovíme, dotáhněme celý cvik do konce. Ke jménu přidáme přivolání, krátce si zacvičíme jeden, dva povely, které už umí a dáme volno.
Jak vidíte, vše je o radosti z práce a motivaci. Dobrý pocit je z úspěšně završeného cviku a dosažené lákavé odměny. Nekrmte před lekcí, sytý pejsek o motivaci pamlsky nestojí.
Školka není na známky a chybami se člověk učí. Nemusíme se tedy bát chyby dělat, protože tady je to příležitost je napravit.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.10.2016
  • 84 zobrazení
  • 0
  • 00
Při každém setkáním s novým psem by měli majitelé na obou stranách dodržovat jakási pravidla. Bohužel dost často se stává, že lidé svou nezodpovědností nebo neznalostí mohou neúmyslně způsobit problém. Např. Máme psa na volno, z dálky vidíme psa na vodítku a svého necháme dále na volno pobíhat a na majitele voláme- to je dobrý, on je hodnééj. CHYBA!! Mnoho majitelů si neuvědomuje, že ne každý dospělý pes má rád štěňata. Ne každý pes je trpělivý vůči cirkusovým kouskům našeho pubertálního nezkušeného nováčka. Ne každý pes je zkrátka ten správný objekt k seznamování. A nikde není psáno, že bude pro naše štěně, dospívajícího puberťáka, přínosem. Bohužel se potom při setkání stane nějaká neshoda, či hrubší ublížení a v podstatě jsme na vině my, jelikož argument- mam štěně, to je dobrý- je opravdu scestný. (jiná situace je, pokud se k nám řítí na volno pobíhající pes, viz článek níže)
1. Štěně mám vždy zajištěné na vodítku.
2. Pokud majitel druhého psa svolí, necháme psy očichat.
3. Při seznamování musí být vodítko povolené, z naší strany nesmí vycházet tlak, cukání, přílišné napnutí.
4. Pokud je pes na druhé straně veselý a ochotný být v kontaktu s naším štěnětem, podporujeme i my toto setkání veselým hlasem a štěně motivujeme.
5. Pokud se jen míjíme, štěně nerveme na vodítku pryč, ale nalákáme jej na hračku či pamlsek, poté odvedeme, hojně pochválíme a odměníme, pokračujeme dál. Jestliže jsme v prostoru kde je možnost aby si psi společně pohráli, opět štěně na vodítku nalákáme k sobě, upoutáme na pamlsek a teprve poté pustíme z vodítka s povelem volno.
6. Ačkoliv se rituál při pouštění z vodítka může zdát u malého štěněte zbytečný, opak je pravdou. Tímto učíme psa už od útlého věku, aby se dokázal soustředit na majitele. A do budoucna budeme mít v nácviku správného chování na vodítku náskok. Jen je potřeba být zpočátku více trpělivý a svými signály hlasem, pochvalou,hračkou... štěněti vysvětlit, co po něm chceme. Pokud vše dodržíme, štěně velmi rychle pochopí co se po něm žádá. Vodítko je naše prodloužená ruka, teprve při odepnutí je to pro psa signál, že může nastat nějaká zajímavá hra. A je jedno zda s námi, či jiným psem.
7. Není pravda, že náš pes musí vítat každého kolemjdoucího či psa.
8. Pokud se rozhodneme štěně k určitému člověku/psu nepouštět, či si to nepřeje majitel na opačné straně, musíme opět štěněti vysvětlit proč NE. - nalákáme na pamlsek, vesele nahlas štěně podpoříme aby nás následovalo, vezmeme hračku a odvedeme pozornost od daného psa či jiného objektu pryč. Nikdy netaháme hrubě a násilím na vodítku. Zaujmeme štěně hrou a ono opět zjistí, že jeho páníček je lepší než cokoliv jiného kolem.
9. Pokud máme pocit, že štěně není vůbec schopno na nás reagovat a zajímá jej vše kolem, je potřeba se vrátit o krok zpět. Tudíž na klidné místo bez rušivých podnětů a zapracovat na přivolání a správné motivaci, štěně na sebe více navázat.
10. Každé správně socializované štěně je zvídavé, chce prozkoumávat okolní svět. My bychom jej v tom měli samozřejmě podpořit.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.10.2016
  • 62 zobrazení
  • 0
  • 00
Tentokrát se sešli samí kluci a jejich hrátky podle toho vypadaly. Sedmiměsíční Dantík je už pořádný puberťák a snaží se všechny nakrývat. Navíc se mu do přivolání moc nechce, tak si panička může pomoci dlouhou šňůrou. Pokud už naváže kontakt, pracuje pěkně. Další ostřílený matador, pětiměsíční Bárny se potěšeně zapojuje do hry. Přivolání potřebuje ještě dopilovat, ostatní povely umí vzorně. Sharp si hraje s hlučným vrčením a divoce, ale už bez agresivity. Ať už je povalen nebo má navrch, je v pohodě. Přivolání a poslušnost je velmi dobrá. Poprvé byli dva pejci. Rotvajler Ronny je kamarádský, vyladěný obrovský kluk, který pro pamlsek nadšeně spolupracuje. Nejvíc si vyhrál se Sharpem. Amstaf Cézar má velmi silnou krásnou vazbu na pána, mezi psy je trochu nejistý, ale to se spraví. Všichni majitelé jsou moc šikovní a ví si rady.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.3.2011
  • 255 zobrazení
  • 0
  • 00
Hra je pro štěňata zdrojem radosti a štěstí. Není pochyb, že se při ní uvolní a vybijí přebytečnou energii. Zároveň se k sobě učí správně chovat, podřídit se, ukončit šarvátku, být citliví a opatrní. Kontakt s jinými štěňaty je v mládí nenahraditelný. Tento víkend vyrazíme do města na zkušenou. Ve větší partě se snáze překonávají překážky a obavy.
více  Zavřít popis alba 
  • duben 2018
  • 52 zobrazení
  • 0
  • 00
Na den dětí společně dováděli dva NO - Avar a Aida, doga Adélka, miloučká dvouměsíční fenka hovavarta Betty, pudl Dark a jako unylá dospívající slečna mezi nimi procházela kooikřice Blendie. Ta nevynechá žádnou příležitost, aby umravnila divokého Avara, který si z jejího ňafnutí ovšem nic nedělá. Aida má krásnou vazbu na majitele, ale je vidět, že se psy nemá zkušenosti. Avar je naopak mezi psy skvělý, ale komunikace s majiteli trochu vázne, potřebují všichni pracovat doma. Aida a Betty se nějakou dobu osmělovaly, ale pak to byla nádherná hra. Betty se díky vlhkému počasí změnila z plavého v hnědé štěně, ale na radosti ze hry jí to neubralo. Všem se nakonec dařilo přivolání, pejci i jejich majitelé jsou šikovní.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2010
  • 66 zobrazení
  • 0
  • 00
Sešli se nám nováčci a ostřílení borci. Na štěňatech je hned poznat, kdo má jaké zkušenosti. Kavalírek, který vyrůstal dlouho jen ve společnosti lidí, se ostatních štěňat straní a neví, jak si s nimi hrát. Ale ještě je čas vše napravit, jen to bude chtít hodně trpělivosti - po skončení socializačního období - to je ve čtyřech měsících - už učení nových věcí trvá mnohem déle. Co štěně zažije do tří měsíců, bere jako samozřejmost. Mezi třetím a čtvrtým měsícem se začíná bát nových věcí, ale když mu majitel dodá odvahy, rychle se strachu zbaví. Po pátém měsíci už socializace končí, a pes má zmapované, co je domácí a bezpečné a co je neznámé a tudíž nebezpečné. Proto štěňata bereme na všechna místa, která s nimi budeme jednou navštěvovat - jdeme na louku, do lesa i do města, projedeme se vlakem, autem i autobusem. Stejně jako s prostředím, musíme štěně seznamovat s různými lidmi - dětmi i starými osobami s holí či na kolečkovém křesle, nebo velkými muži, ze kterých mají někteří psi strach. Měla by poznat kolo, tříkolku i kočárek, aby to jednou nebyli démoni, před kterými je třeba utéct nebo je napadnout. Seznámení s různými plemeny psů předejde budoucím konfliktům. Kontakt s domácími zvířaty umožní později spokojené soužití s kočkami, drůbeží, ptáky a dokonce i doma chovanými hlodavci. Všechny nové věci by měl pes poznávat v klidu a pohodě, v dobrém, veselém rozpoložení. Nejistotu překonáváme cvičením za pamlsky a hrou. U psa platí dvojnásob, že co se v mládí naučí, bude mu užitečné po celý život.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.6.2016
  • 94 zobrazení
  • 0
  • 00
Prázdniny jsou v polovině, školka ale běží stále. Dnes byla poslední lekce pro bígla Kelvína, který je jako velká voda, všude je ho plno. Majitelé si naštěstí uvědomují, co si to pořídili za dáreček a pečlivě se věnují jeho výchově. Doporučila jsem do budoucna zkusit nějaký aktivní psí sport, jenom prosté vyběhání Kelvína asi neuspokojí a mohl by si oblíbit toulání na vlastní pěst. Prošli jsme se společně po frekventované Teplické ulici, štěňata si ale hřmotu dopravy vůbec nevšímala - velká pochvala pro páníčky.
Mezi hlídanými ploty se mírně nesvůj cítil Brett. Je to skvělý pejsek, který zatím úplně nezvládá nové situace a musí si je nechat tzv.projít hlavou. Brett se nesmí do ničeho nutit, v případě jeho prověřování a váhání musí být panička trpělivá, nelitovat ho, ani nepostrkovat.Bude přirozeně poslušný, jen jeho reflexní dráha je zatím poněkud pomalejší. Opakem je malá labradorka Mája, vždy dobře naladěná, plná energie a optimismu. Jeví se jako ideální rodinný pejsek, pokud bude nablízku své "smečce" , žádné problémy s chováním by se neměly objevit.
Povídali jsme si o nástrahách letního období, nebezpečí přehřátí i podchlazení při koupání, o bodnutí hmyzem, kousnutí zmijí a jiných nepříjemnostech, které nás mohou potkat.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2012
  • 91 zobrazení
  • 0
  • 00
Na zahradu dnes vpadly fenečky Mája s Estelkou a opravdu se po týdnu rády viděly. Nováček ridgeback Rufus se v novém prostředí tvářil chvíli zoufale, ale protože panička byla zcela správně úplně klidná a nehodlala ho nijak litovat, brzy se otrkal a docela divoce si hrál.Přišly i dvě fenky stafbulíků, starší Gina a teprve devítitýdenní "koblížek" Bety. Obě se bez otálení zapojily do honění a her, rozdílné velikosti štěňat vůbec neřešily. Opět jsme si zopakovali, co musíme mít stále na paměti - na štěně jsme laskaví, ale důslední. Naše chování je jednoznačné a čitelné. Co je zakázáno, to se nesmí nikdy, co je nepříjemné (naskakování, okusování,kňučení a vyštěkávání) neodměňujeme žádnou naší pozorností nebo domlouváním, ale naopak nadřazeně ignorujeme, případně jsme zjevně nespokojeni. Co je správné - přiběhnutí, zklidnění, sednutí na povel atd.- pochválíme až přehnaně, vyjadřujeme radost, podpoříme pamlskem.A hlavně - pokud štěně tzv.neposlouchá, není nikdy chyba v něm, ale vždy v nás. Rozloučili jsme se s bulteriérkou Estelkou a její rodinou, byla radost sledovat, jak výborně si všichni vedou. Dnes skončila také husky Mája, milá a otevřená psí osobnost. Moc se těším, až se znovu uvidíme na nějaké naší akci a všem přeji co nejvíce krásných společných dnů.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.8.2011
  • 89 zobrazení
  • 0
  • 00
Poprvé do školky přišli dnes 1.září i malí chlupatí drobečci - dvouměsíční brabantík Aronek, o něco starší boloňáček Tim a divoká kříženka Megi. Čivavka Nelinka je zkušený školkáč a tak hned dala všem najevo, že se s touhle drobotinou nebude bavit. Pokud se nějaké štěně přiblížilo k jejímu úkrytu za nohama paničky, hned nepřátelsky zavrčela.Štěňata brzy pochopila, že si hrát nebude a naučila se velmi důležitou věc - když respektuji výstražné signály a dám pokoj, žádné napadení a kousnutí se nekoná. Brabantík vypadal v náručí paničky jako malá křehká hračka, hru s většími štěňaty ale zvládal velice dobře a také je postupně naučil, že na něj nemají šlapat a být hrubí. Divoška Megi bláznivě pobíhala s podobně naladěným Timem, v blízkosti malého Aronka byli oba postupně velmi opatrní. Povídali jsme si o loužičkách - štěně za ně doma nikdy netrestáme, loužičku uklidíme a můžeme si pro sebe něco nespokojeně bručet pod fousy, aniž bychom štěně děsili a polekali. V tomto věku nám nezbyde, než malého chlupáče často, VELMI ČASTO vynášet ven, nejlépe na stejné místo a pokud se mu podaří loužička venku, hodně pochválíme a odměníme. Ráno, když se štěně vzbudí, zapomeňte na oblékání, česání atd., na pyžamo nahoďte kabát a bleskurychle štěně vyneste ven. Uvidíte, jak rychle se bude snažit udělat vám tu velkou radost, kterou vždycky po úspěšném vyvenčení máte.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.9.2014
  • 109 zobrazení
  • 1
  • 00
Po dvou týdnech se na nás přišel podívat staf.bulteriér Buddy. Je už na naši školku starý, takže ho "dětské" hry moc nebavily a raději by se poměřil se stejně silným pejskem.Dospělá Berry s mohutným rykem srovnala Fida, který už skoro zapomněl podřízený postoj vůči výše postaveným psům. Z pitbulky Lopi roste dominantní fenka, zatím má jen dobré zkušenosti, je hravá a paničku respektuje. Její častý styk se psy a lidmi je velmi důležitý. Teriér Fido je plný energie a dobré nálady, pohodový pejsek. AHP Keyssi už svých pět lekcí ve školce absolvovala, dnes nám předvedla, jak na pamlsek a klikr nadšeně nacvičuje základy dogdancingu. Vyprávěli jsme si o tom, jak jednoznačně a zřetelně musí vyznít naše zákazové - ne!!, jak se postupně mění výchova u staršího štěněte, jak se vyvarovat chyb při přivolání atd.
více  Zavřít popis alba 
  • 1.2.2011
  • 95 zobrazení
  • 1
  • 00
V podzimní deštivý den se sešly čtyři mladé fenečky a doplnila je dospělá Berry.Nejvíc musela vychovávat kříženku Jessi, ostatní štěňata už "měla tu čest" během minulých lekcí a reagovala správně podřízeně. Jessi je ale povahově velmi vyrovnaná, z napomenutí starší fenky si nedělala těžkou hlavu a hrála si spokojeně dál. Povídali jsme si o povaze štěňat a snažili se rozebrat problémy, které majitele trápí - Anis krade ze stolu jídlo - být důslednější ve výchově a upevnit postavení vůdce smečky, Lusy nechce spát sama - nenutit, zbytečným stresem se problém fixuje, Nelinka občas kouše vodítko - jde jen o projev radosti z procházky, citlivě převést zájem jinam, necukat se štěnětem, Jessi silně kouše do rukou - jednoznačně a vždy vyjádřit, že jde o nechtěné chování a nikdy si tímto způsobem nehrát (ani v tlusté bundě). Anis měla dnes svou poslední lekci, celá rodina se jí vzorně věnuje, držíme palce, ať všechno klape.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.10.2011
  • 72 zobrazení
  • 0
  • 00
Sam je v povaze nevyrovnaný, bázlivý a nedůvěřivý.V novém prostředí, s cizími lidmi a psy je nešťastný a snaží se uniknout, nebo aspoň schovat. Jak vychovávat nejistého psa ? Paradoxně dost přísně, klidně a důsledně. Ustrašené projevy nesmíme podporovat naší pozorností, litováním, hlazením. Ignorujeme je. Samovi nastolíme jednoduchý a stále stejný řád, který dodržujeme. Pravidelnost a rituály budou jistotou v jeho životě. Sama nesmíme nikdy trestat, i napomínání a zákazové povely musí být jednoznačné a krátké.Pochvala pohlazením na straně krku a bocích, ne na hlavě a kohoutku.Rodina se musí na denním řádu domluvit tak, aby mohl být stále dodržován, každá změna domácích poměrů totiž prohloubí nejistotu tohoto pejska.Sama je potřeba neustále vodit na nová místa, mezi lidi i psy, nenutit ho ale k přímému kontaktu.V žádném případě nefixovat jeho bázlivost uklidňováním typu - neboj Samíku, to nic není atd., spíš použít známý povel např. Sedni a po splnění pochválit. Vypjaté emoce u tohoto pejska napáchají velkou škodu, potřebuje klidného páníčka, který za něj všechno vyřeší a je mu oporou.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.10.2012
  • 131 zobrazení
  • 0
  • 00
Fotky se tentokrát opravdu nevyvedly, tak jen pár zevnitř. Přestože jsou to štěňata malých plemen, zoubky mají ostré a stisknutí od nich také pěkně bolí. Jak je kousání odnaučit? Lepší, než hravé kousání zcela zakázat, je vysvětlit štěněti, jaké kousnutí ještě nebolí. Lépe nás pochopí a budeme si moci hrát oblíbenou štěněcí hru - okusovanou. Pokud ruku stiskne jen jemně, klidně mu ji necháme. Jak přitlačí, je na místě důrazně vyjeknout. Někomu to stačí a hned ubere, jiný psík stiskne ještě víc - a tam použijeme ZÁKAZOVÝ POVEL! - pořádně důrazně, proto s vykřičníkem. Štěně uskočí a zaraženě kouká. Na pár vteřin přerušíme hru, odvrátíme se a za chvíli to zkusíme znovu třeba s hračkou. Postupně se psík naučí zůstat pod hranicí, kterou jsme mu určili a s vervou se pere jen s hračkami.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2014
  • 84 zobrazení
  • 0
  • 00
Kategorie: zvířata
více  Zavřít popis alba 
  • 10.11.2018
  • 60 zobrazení
  • 0
  • 00
Na první hodině těch nejmenšícht jsme probírali úplné základy - jak vůbec přimět štěně, aby na nás reagovalo tak, jak chceme. Nejprve ho musíme naučit jméno - znamená "Pojď sem, dostaneš dobrotu a bude legrace" . Temperamentní pudl Monty zatím hezky poslouchá, ale panička ho naučila, že Monty znamená "Nech toho" a pak umí jen "Na místo" - tedy pouze restriktivní povely. K tomu, aby se učil dál, potřebuje nějakou motivaci, pamlsek nebo hračku. Za pamlsek nám hned předvedl, jak je chytrý a jak ochotně a rád se učí. Aby správně porozuměl svému jménu, musí ho panička oslovit dvacetkrát za den - nejlépe v malých sériích 3-5x - a pokaždé ihned odměnit pamlskem. Také maličká roztomilá Adélka má do příště stejný úkol. Při napomínání je vhodné používat jiné slovo, např. "Nesmíš" nebo "Fuj" a jméno pokud možno neříkat. Megí a její panička jsou velmi šikovné a hodně toho umějí. Megí je ovšem trochu potvůrka a chce rozhodovat o tom, koho si panička bude hladit, prostě jí chce mít pod kontrolou. To je třeba si u ní pohlídat.
Příští školka maličkých bude opět v pondělí od 17.00.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.12.2012
  • 47 zobrazení
  • 0
  • 00
Nezapomínejme si se štěňaty hrát. I to nejlínější, nejpomalejší štěně se dá vyprovokovat ke hře, přetahování o hračku, později aportování. Pokud ale majitel hru zanedbává, pes postupně ztrácí o hračky zájem, zvláště, když je má trvale k dispozici. Každá majitel by měl mít pro štěně různé druhy hraček, ale jen žvýkací, jako jsou velké kosti nebo hračky z buvolí kůže, případně kong k překonání samoty, by mělo mít štěně k dispozici, když si hraje samo. Míčky, přetahovací hračky, pešky a plyšáky si ponechá majitel jen pro chvíle společné hry. Ty by měly přicházet dostatečně často, nejlépe několikrát denně na pár minut. Přetahuje se chvíli, zkuste hračku odhodit kousek od sebe - zpočátku tak, aby s ní štěně nemohlo odběhnout, tedy doma nebo na vodítku. Když ji štěně uchopí, chválíme a lákáme ho, aby běželo k nám, krátce se přetahujeme a pak hračku chvilku schováváme, provokujeme s ní, znovu odhodíme. Hru by měl majitel v ideálním případě přerušit tehdy, dokud o ni štěně neztratí zájem. Nabídneme štěněti pamlsek a hračku za něj vyměníme a schováme ji. Na další hru se štěně bude opět těšit a později zájem o hračku využijeme při výcviku.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.12.2016
  • 91 zobrazení
  • 0
  • 00
Štěňata se na louce pěkně vydováděla. Cvičení se všem dařilo, jen nejmladší borderáček byl jako většina nováčků roztěkaný z tolika nových dojmů. Trénovali jsme chození na vodítku. Krátké sekvence dovádění a krmení štěňata baví a přirozeně se učí sledovat svého pána. Také chození u nohy se zkušenějším psíkům dařilo. V běžném provozu ale potřebujeme překonat na vodítku určitou vzdálenost a nemůžeme stále pobíhat. Pak si na cestu musíme nechat více času a jde se, jen když je vodítko prověšené. Jinak se zastavíme a čekáme, případně změníme směr. Flexi při výcviku nikdy nepřipínáme na obojek, pejsek se tak učí tahat. Chceme-li ji používat, připevníme je na kšíry. Na obojek připínáme pevné vodítko. Dále jsme trénovali povel čekej. Při výcviku nesmíme spěchat, jinak se vše pokazí. Stačí, když štěně vydrží čekat 5 vteřin na odměnu.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.2.2014
  • 46 zobrazení
  • 0
  • 00
Síly byly vyrovnané - 4 štěňata a 4 dospělí. Pozvali jsme také asi roční Sindy, která má za sebou neblahé zkušenosti se zrádnými lidmi, kteří ji opakovaně vraceli do útulku. Je to elegantní, milá a chytrá fenečka, která si ale vůbec nevěří, má téměř nulové zkušenosti s cizími psy i lidmi a neumí sama nic řešit. Její nová panička měla jediný úkol - zachovat klid, Sindy nijak nelitovat, ale být jí oporou a chránit ji před dotěrnými štěňaty. Na fotkách vidíte, že Sindy si na louce mezi štěňaty moc neužívala, ale postupně byla schopná klidně chodit blízko paničky a vzít si pamlsek. V závěru hodiny se začala zajímat, proč všichni lezou do tunelu, strach byl ale zatím silnější. Myslím, že v další lekci už zvědavost zvítězí nad obavami. Do té doby musí majitelé změnit své chování vůči Sindy. Pro její vnitřní klid je třeba nastavit doma pravidla a dodržovat je. Sindy musí cítit, že páníčci rozhodují a vědí, co se bude dít. Musí začít svým lidem věřit a jakmile získá jistotu, že není opuštěná, zlepší se i její další zlozvyky - štěkání, vytí, skákání a okusování.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.2.2016
  • 68 zobrazení
  • 0
  • 00
Skupina malých štěňat si dnes opravdu sedla. Malý Chicco se první dvě minuty sice tvářil zaraženě, ale pak nás všechny přesvědčil, že je to ten největší drak ze všech. Eliška ho pak trochu pozlobila, ale vzhledem k jeho divokosti ho to jen velmi mírně umravnilo. Panička má zatím úkol naučit ho reagovat na jméno pomocí pamlsků. Jinak se jí hezky drží. Pro zkušené borce byl dnes nácvik povelu zůstaň. Ale Miňonka se musí vrátit k nácviku sedni, stále se jim to s paničkou nedaří. Protože krátké cvičení, které se často opakuje, se lépe zapamatuje, musí cvičit 5x denně pouhou minutu. Důležité je také nechat psíka chvilku přemýšlet, co že to vlastně chceme a ne se ho stále navádět či tlačit k zemi. Snažit se prostě musí pes a ne páníček. Pokročilý borec Black se od nejistého kloučka proměnil v odvážného a samostatného mladíka. Už nemusí dostat odměnu za každou maličkost, za zvládnuté cviky můžeme občas odměnu vynechat a dát další cvik, který už ale odměníme. Dlouhé cvičení bez odměny vede k frustraci psa a ztrátě zájmu o cvičení. Oba jsou šikovní a věřím, že se jim spolu bude dařit. Přejeme Blackovi i jeho páníčkovi hodně štěstí a porozumění.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.2.2018
  • 35 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.

Aktivní od

18. října 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

http://google.com

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama