Náš tip

Proměňte svá alba ve fotoknihu!
Ideální jako dárek nebo jen tak na památku.
Levně, rychle, jednoduše.

Na lekce v zátěžovém prostředí, kdy se scházíme u Lídlu a jdeme skrz podchody a výtahem na nádraží, se sešlo málo štěňat. Páníčci mohou jen litovat, protože i velmi nejistá štěňata tuto těžkou lekci díky přítomnosti ostatních chlupáčů zvládají velmi dobře.
Louku u Natury zaplnili jak ostřílení školkáči, tak úplní nováčci: bostonteriér Bacardi, skorobelgičák Django a belgičák Míša. Bac i Django si s ostatními hned nadšeně hráli, Míša, který je od narození na zahradě se svou psí mámou a ve všem se zcela přirozeně spoléhá na ni, nevěděl vůbec, co si sám počít. Poprvé opustil klidnou zahrádku, musel jet autem a ocitl se sám v cizím prostředí mezi neznámými psy a lidmi. Myslím, že ve třech měsících už měl nejvyšší čas. Páníčkům jsem "přísně zakázala" Míšu litovat a chovat, musel si to ve své hlavičce srovnat sám. Nejprve překonal nedůvěru k cizím lidem, všichni jsme ho chválili a laskali. Cvičení a hry ostatních pejsků sledoval ze vzdálenosti, kterou si sám určil a na konci hodiny už si chtěl hrát s ostatními. Do příští lekce mají jeho majitelé důležitý úkol - navázat ho na sebe a venčit bez dominantní feny i mimo zahrádku.
Malá štěňátka jsou tentokrát bez fotek, příště to napravíme. Povídali jsme si hlavně o nácviku samoty, kdy má štěně čekat na páníčky samo doma. Je to velmi těžký úkol, na který je třeba štěně postupně připravit. Doma necháváme štěně vyběhané a vyvenčené, zprvu jen okamžik a vždy použijeme při odchodu slovo, které ho ujistí o našem návratu. Můžete klidně použít třeba - přijdu. Štěně za několik opakování pochopí, že se po chvíli zase objevíte a nemusí se bát. Dobu pozvolna prodlužujeme. Se štěnětem se neloučíme a po návratu se klidně přivítáme.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Na louce se sešli začátečníci i zkušení pejskové. Probírali jme loužičky, přivolání a zákazový povel. Vše tu je už mnohokrát popsáno, tak se můžete podívat na starší lekce. Opět jsme se přesvědčili, že pro pejsky je cvičení snazší, než pro páníčky - snad proto, že pejsci pracují za odměny. Asi budu muset vymyslet nějaké odměny i pro majitele. Potkali se dva zcela odlišní začátečníci - vyrovnaná a sebevědomá Sendy a nejistá a plachá Laura. Nejistota může být vrozená nebo způsobená nedostatkem zkušeností. V obou případech jde hodně ovlivnit - klidem a jistotou páníčků a spoustou dobrých zážitků, úspěchů při cvičení a pochval. Budeme sledovat, jak si štěňata povedou v příštích lekcích. Rozloučili jsme se s drobečky Lili a Pappy, oba jsou velmi učenliví a milují každou hru.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Malá štěňata ukázala, že nejsou žádní hloupí mazlíčci, ale opravdu šikovní parťáci svých neméně šikovných paniček a páníčků. Hladce zvládají přivolání a povely Sedni a Lehni, proto jsme si ukazovali nové povely - Vstaň, Zůstaň a Čekej. Povel Vstaň se hodí při česání nebo ošetření psa a učíme ho pomocí pamlsku, který držíme asi 15cm před čenichem štěněte. Pokud se postaví, necháme ho laskominu sníst a postupně přidáme povel. Když se nedaří, pomůžeme mu dlaní vsunutou pod bříško. Povel Zůstaň používáme vždy, když má štěně zůstat na jednom místě a my se k němu vracíme, nebo nám sedí u nohou třeba v restauraci. Povel Čekej je většinou kratší zastavení před dalším úkolem - při otevírání dveří, před vystoupením z auta nebo při přecházení silnice. Oba povely se učí zpočátku stejně, pomocí dvou pamlsků, podávaných nejprve rychle za sebou. Postupně interval mezi nimi prodlužujeme, odměňujeme psíka, když je pozorný a nehybně se nám dívá do obličeje, i když je to zpočátku jen okamžik. Ani majitel se nesmí pohnout a chválícím slůvkem hned označí správné chování před odměnou. Postuně se dostaneme na 5 vteřin soustředěné pozornosti, to za týden stačí. Není třeba spěchat. Velká štěňata cvičila opět venku na louce. Ukázalo se, že páníčci mají velké rezervy v intonaci povelů - zákazový je přísný, hlubokým hlasem, přivolání a pochvala jsou mazlivé, vysokým hlasem. Máme co trénovat.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Štěňata maličkých plemen se kvůli počasí scházejí v čekárně, kde jsou možnosti "sportovního" vyžití omezené. Přesto si hrají i v malém prostoru docela divoce. Přivolání a sednutí za pamlsek všichni umí, trénovali jsme tedy, jak se má majitel chovat při manipulaci se štěnětem. Každý pejsek by si měl denně po malých chvilkách procvičovat klid při česání, ochotné nastavení tlapek k prohlédnutí, měl by trénovat klidnou výdrž v leže na boku, kdy mu prohlížíme bříško, slabiny, podpaží, případně jemně kontrolujeme tlamku, oči, uši atd. Důležitý je náš klid a asertivita. Ten, kdo se potí a třese se mu hlas i ruce, jen těžko přesvědčí štěně, že není čeho se bát. Naopak, kdo je klidný,voní dobrůtkou a ještě při nácviku dělá legraci, ten má ve štěněti dobrého spojence. Manipulaci procvičujeme denně ve velmi krátkých intervalech. Musíme-li použít malého nátlaku (a to u některých aktivnějších štěňat musíme) o to větší a radostnější pak bude pochvala a odměna.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Ve školce se nám sešla štěňátka hubená, v dobré kondici i příliš baculatá, tak jsme se dostali na téma krmení. Jak často, co a kolik vlastně mají dostávat? Dříve se tradičně podávala vařená strava - maso s přílohou. Nevýhodou takového krmiva je většinou tendence majitele dávat příliš mnoho přílohy na málo masa. Ve skutečnosti by mělo být masa pro štěně aspoň 60 procent. Vařením se navíc celá řada cenných živin ztrácí. Přesto je taková potrava pro psa lákavá a aby dostal, co potřebuje, konzumuje jí příliš mnoho. Výsledkem je obezita a nekvalitní osrstění z důvodu nedostatku vitamínů a minerálů. Alternativou je podávání syrové stravy - masa a zeleniny zcela bez přílohy, doplněné minerály a vitamíny. Je to náročné, ale psi většinou při rozumném přístupu dobře prospívají a jsou spokojení. Pohodlnou metodou je podávání granulí - tady je nezbytně nutné hledět na kvalitu a nedat se zlákat výhodnou cenou. Na obalu je vždy uvedeno složení, ve kterém by mělo být na prvním místě maso. Neškodí se poptat, zda se jedná o maso z celých zvířat či jen zbytky. Do 4 měsíců krmíme štěňata velkých plemen 4x denně, do 6 měsíců 3x a dále po celý život psa 2x denně. Pokud chceme do granulí něco dobrého přidat, rozhodně to nijak nevadí, ale dbáme, aby toho bylo pokaždé přibližně stejně. Pokud přidáváme delší dobu více než 1/4 porce něčeho jiného než granulí, musíme doplnit minerály, v té chvíli je už dávka vápníku nedostatečná. Nedoporučuje se střídat stravu sušenou a maso, žaludečních šťáv se pak tvoří nadbytek a pes často zvrací. Také trvale nasypaná potrava v misce vede k zažívacím potížím, obezitě nebo naopak nechutenství. Proto psu podáme potravu v určenou dobu a jakmile od misky odejde, uklidíme ji. A kolik dát najednou? Je to velmi individuální, dávky napsané na pytli s granulemi berte jen jako orientační. Sledujte pozorně kondici vašeho psa a jeho chuť k jídlu a dávku pružně přizpůsobujte. Obvykle je pro rychle rostoucí štěňata velkých plemen potřeba 300 až 400g granulí na den, ale drobnějším bulíčkům stačí 200g. Při pohledu na štěně by neměla být žebra vidět a bříško má být projmuté v pase. Kvalitní a přiměřená strava je základem zdraví nejen psů.
Po dopsání mi ještě Jitka Flachsová poslala tak krásné fotky, že se s vámi o ně musím podělit. Je jich hodně, takže budou většinou bez konemtáře, ale mluví samy za sebe. Děkuji.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Je s podivem, kolik majitelů toleruje svým psům tahání na vodítku. Jiní si pomáhají stahovacím obojkem, ostnáčem, speciálními podtroji, ohlávkou. Tu lze považovat za nejvhodnější pomůcku. Přesto je lepší, když ji vůbec nemusíme používat a psík si hezky šlape na prověšeném vodítku po našem boku. Jak na to? Za prvé štěně netaháme a vodítko vůbec nenapínáme. Když měníme směr, psa slovně upozorníme, udržujeme s ním stálý kontakt. Ve školce jsme trénovali hravé pobíhání se štěnětem na vodítku. Psík se tak naučí sledovat pohyb majitele a přirozeně se mu přizpůsobovat. Dokonce ani Benkei po takovémto hraní netahal! Chůzi u nohy pak trénujeme nejprve na krátké vzdálenosti s pamlskem u levého stehna. Odměna přichází často - někdy za chůze, jindy při usednutí u nohy. Trénujeme krátce, jen jednu, dvě minutky. Postupně, jak je psík šikovnější, výcvik komplikujeme změnami tempa a směru. Chytří psi se při jednoduchých úkolech brzy nudí a ztrácejí pozornost. Pamlsek můžeme posupně držet výš, u levého ramene, aby se psík díval nahoru. Bězná chůze je ovšem něco jiného. Musíme dojít od někud někam a tam se štěně do vodítka občas opře. Těsně před napnutím upozorníme - netahej - trochu cukneme vodítkem, zastavíme se a pokračujeme, až je vodítko opět prověšené. Pokud můžeme, změníme směr. Za netahání chválíme. Při velké důslednosti to jde velmi rychle. Stojí za to tomu věnovat pozornost, psa budeme vodit celý život.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Každý společenský druh, psi, stejně jako lidé, potřebuje rituály, aby ujistili jednotlivé členy společenstva o jejich sounáležitosti se smečkou. U psů je to za prvé pozdrav, kterým nám několikrát denně oznamují svou podřízenost a oddanost a očekávají za to laskavé přijetí. Za druhé je to hra, kterou si můžeme přizpůsobit podle potřeby našeho psíka. Měli bychom se jí věnovat denně aspoň pár minut po celý život. Štěňata ji samozřejmě vyžadují téměř pořád. Psi, se kterými si jejich majitelé hodně hrají, bývají poslušnější, pozornější a nakonec i šťastnější. Dalším rituálem je i cvičení. Správně vedený výcvik přináší psu výzvu, zábavu i uspokojení. Měl by měl zažívat hodně úspěchů, proto nastavujeme podmínky tak, aby uspěl a získal odměnu aspoň v polovině případů. Součástí rituálů je i společná procházka, která napodobuje obcházení a značkování teritoria u vlků. Psi obvykle milují rodinné výlety, na kterých se podílí celá jejich lidská smečka. A pokud se připojí i psí kamarádi, tím lépe. A tak si užívejme procházek přírodou a nespoléhejme na to, že malý pejsek pohyb nepotřebuje. Do půl roku je ovšem nesmíme přetěžovat. Dospělý psík nás bude radostně provázet třeba 10 kilometrů.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Na druhý pokus nebylo počasí o mnoho lepší, ale přece jen byl mráz a tak jsme vyrazili. Opět jsme se vydali vyhlídkovou trasou, kde je terén lepší a ušli jsme něco přes 5 km. Nejmladší účastník Pišta si to užíval, ale pro tentokrát měl kratší trasu, abychom ho neutahali. Háravky byly těžkou zkouškou pro psí kluky, ale ani jedna nebyla ve vhodném termínu, tak se s tím nakonec museli smířit. Příští vycházka bude na jaře, snad za hezčího počasí.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Tentokrát jsme se sešla jen dvě štěňátka a Kamilka. Lekce byla kratší, protože Pištovi je v kratičkém kožíšku brzy zima. Jak jsme se procházeli, ukázalo se, že paničky svým svěřencům vůbec nevěří. Stále je volají a upozorňují na každou změnu směru. Učí tím svá štěňata, že si je vůbec nemusí hlídat, panička je přeci pokaždé zavolá a upozorní. Je správné mít své psy stále na očích a dávat pozor na každý jejich krok. Ale ONI to NEMUSÍ VĚDĚT! Naučme je, ať si nás hlídají a naopak dávají ONI pozor na NÁS. Jak na to? Na bezpečném místě jdeme se štěnětem na volno, často změníme směr chůze bez upozornění nebo se dokonce schováme na chvilku za strom, jak má vyzkoušeno panička Benkeiho. Když vidíme, že nás štěně hledá, můžeme ho zavolat. To je radosti, když nás najde. Občas za úspěch i odměníme pamlskem. Po čase zjistíme, že nás štěně pozorně sleduje a už je obtížné se mu schovat. Bystře reaguje i na změnu směru. Někdy dáme pamlsek štěněti, když přiběhne samo, bez zavolání. Ne vždy, jinak si vytvoříme ze žravějšího štěněte závisláka, který nás odmítá opustit i na několik metrů.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Štěňata jsou šikovná a majitelé ctižádostiví - ale ve chvíli, kdy nejvíc chceme předvést, jak to ten náš miláček pěkně umí, něco se přestane dařit. Štěně odbíhá a chce si raději hrát. Co teď? Netlačte na ně, dejte si pauzu a přemýšlejte, proč už psík nechce pamlsky, ale jen dovádět. Štěně se vydrží soustředit jen chvilku, pak potřebuje relaxovat. Třeba jsme cvik opakovali moc dlouho, odměňovali jsme jen po každém druhém, třetím splněném úkolu a na to naše štěňátko to byla velká psychická zátěž, tak si odešlo odpočinout. Nebo je přejedené a další pamlsky už nechce. I pozitivním výcvikem můžeme psa stresovat, když je štěně často neúspěšné. Proto postupujme po malých krůčcích a často je prokládejme hrou. Když štěně nesplní povel a my najednou stojíme nad ním a přísně mu ho opakujeme, už je to nátlak, který s pozitivním výcvikem nemá nic společného. Hodí se na zákazy, ne na učení nových cviků. Takže štěně necháme odběhnout, najdeme ještě lepší dobroty a začneme si vesele hrát. Když už nás štěně honí , okusuje a hlavně vnímá, několikrát mu dáme tu nejlepší dobrotu jen za to, že za námi běhá a dává pozor a pak zkusíme znovu klidně a vesele dát povel. Okamžitě po jeho splnění odměníme a zase začneme dovádět. Zkusíme ještě jednou, a pak necháme štěně dovádět s ostatními, nebo mu hodíme oblíbenou hračku. Výcvik končí vždy, když se cvik povede dobře a je zakončen hrou a mazlením, protože prosté ukončení je pro psa v podstatě trestem. On správný výcvik miluje.( Nakonec připojuji několik fotek od Jitky Flachsové - díky).
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Štěňátka jsou veselá a divoká, Klárka plná temperamentu byla jediná, která krotila uštěkanou Ashley, ovšem někdy zase až moc. Byla velká zima, tak jsme pobyt krátkosrstých prcků nemohli moc prodlužovat. Přesto jsme se dostali na téma, co dělat, když si štěně lehá do našeho pracovního prostoru u kuchyňské linky nebo mezi dveře. Pokud ho tam necháme a budeme ho překračovat, dáváme mu signál, že je vysoko postavené. Spolu z dalšími atributy alfa psa, jako jsou stále plná miska, vlastní výběr výhodně položeného místa na odpočinek, ze kterého má o všem dobrý přehled, určování trasy na procházce, vycházení ze dveří první a stálé vlastnictví hraček, může být u některých jedinců, zvláště samců, příčinou agresivního chování. Chceme-li tomu předejít, děláme pravý opak. Pes musí vždy uhnout, když procházíme, pokud to neudělá, rázně ho odstrčíme. Krmení si smí vzít jen na povel, misku po jídle a většinu hraček po hře uklidíme. Určíme, kde bude pes ležet a po povelu Na místo trváme na tom, aby si tam šel lehnout. Zpočátku ho tam odměníme a zakrátko mu povelem Volno dovolíme místo opustit. Později pobyt prodlužujeme. Přede dveřmi z domu psíka zastavíme povelem Čekej a teprve až zkontrolujeme situaci venku, smí vyjít i on - je to důležité i pro jeho bezpečnost. Na štěňata nejsme jen důslední a přísní - hra a cvičení, zábava a procházky, které jim poskytneme, program, který vytváříme my, je nejlepší zárukou našeho postavení šéfa smečky. Pamatujte, že ne ten, kdo psa krmí, ale ten, kdo ho vychovává, učí a hraje si s ním, je jeho pánem.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Ač jsem ráno procházku po celonočním dešti zrušila, několik statečných přesto dorazilo. Abychom se vyhnuli bahnu, šplhali jsme po skalách a kopcích. Odměnou nám i psům byly nádherné vyhlídky, o které se s vámi ráda podělím. Ostatní, kteří dnes kvůli počasí nedorazili, nebudou o nic ošizeni. Za14 dní si dáme si další výlet, tentokrát doufám už za lepších povětrnostních podmínek. Psi se radostně vydováděli, jak uvidíte na fotkách.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Ráno se ve vichru a sněžení sešlo pár cvičákových nadšenců. Psíci se během asi pěti km procházky vyběhali, někteří si ujasnili vzájemné vztahy, ale převládalo kamarádství a shoda. Došli jsme všichni celí a zdrávi a na závěr každý předvedl, co umí - viz obrázky.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
1 komentář
Tři nová dvouměsíční štěňátka si zadováděla na louce. Vše, co jsme si říkali, je tu mnohokrát popsáno - přivolání, zákazový povel i výchova k čistotnosti, tak se, prosím, podívejte na starší lekce. Dvě majitelky se tentokrát rozhodli krmit metodou BARF, což v podstaně znamená krmení čerstvou syrovou stravou. Výhodou BARFu je větší chutnpost pro psa a navíc víme, co mu dáváme. Ošidné může být složení krmné dávky, tady je dobré něco nastudovat a občas si spočítat vzájemný poměr živin a podíl vápníku a fosforu, doplnit mirkoprvky a vitamíny. Krmná dávka nemusí dokonale sedět každý den, ale dlouhodobé chyby se mohou během pár týdnů vymstít. Štěně roste velmi rychle. Další nevýhodou je větší pracnost, složitější shánění a uchovávání surovin. Jenže my, ženy, se rády o někoho staráme a dopřáváme mu radost a pochutnání, tak si každý může vybrat. Kvalitní granule poskytnou pejskovi vše, co potřebuje, s menší námahou pro majitele a rozhodně ho jimi nešidíme. Pokud nemáte na BARF čas nebo vás neláká, nemusíte se tedy bát krmit kvalitními granulemi. Máte jistotu, že pejsek dostane vše, co potřebuje, každý den ve správném poměru. Pokud chcete granule chuťově vylepšit, klidně je můžete doplnit lahodnou dobrůtkou navrch - třeba kouskem masa nebo zeleninou. Střídání granulí a BARFu každý pes nesnese, stále stejná krmná dávka je velmi dobře snášena i citlivými jedinci. Nevhodné jsou bohužel ještě časté kombinace laciných konzerv s těstovinami nebo rýží a levné granule pochyblného složení.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Tentokrát jsme měli ve školce pro radu páníčka dvouletého německého ovčáka - jen bez psa - který neposlouchá na přivolání. Zpočátku poslouchal, ale je to čím dál horší. Páníček mu po neposlušnosti vždy vyhubuje a vytřepe ho, ale vůbec to nepomáhá. Naši kurzisti správně odhalili, proč. Páníček psa trestá za to, že přišel - to pak není divu, že se příště zdráhá poslechnout. Jak ho tedy přilákat, když pamlsek nestačí a tresty nepomohou? Musíme zvolit silnější motivaci, lepší palmsky nebo superpamlsek, který má zvláští název - třeba Masíčko - nápadům se meze nekladou - a nejprve psa na toto nové lákavé sousto naučit. Dáváme vždy vše, co máme v ruce či misce, dna tři kousky, efekt je pak větší. Zpočátku zavoláme Masíčko a dáme psu třeba lahodnou pastu nebo kousek masa několikrát denně. Když pes spolehlivě rozumí, co dostane, připomeneme to třeba jen 2x týdně. Jinak pracujeme s běžnou odměnou a klasickým povelem. Pro některé psy je větší motivací hračka, třeba hozená šiška nebo pešek. Obvykle přiběhnou nadšeně. Přivoláváme často, když se nic neděje, abychom mohli dát psu hned volno, jinak začne po přivolání vyhlížet, o co přijde, když poslechne. Pokud chceme později zrychlit přibíhání, změříme si čas, za který pes nejčastěji přijde - třeba 20 vteřin - a odměňujeme jen když přijde za 20 vteřin a méně. Za nějakou dobu bude přicházet do 20 vteřin skoro vždy a většinou pod 15 vteřin, tak čas zkrátíme na 15 vteřin a za delší neodměníme... atd. Všichni vzorně zvládli dovádění na vodítku i na volno - štěňata dala přednost hře s páníčkem před ostatními štěňaty! Skvělé. Nakonec jsem si předvedli práci s klikrem - vzorně spolupracující Kamilka předvedla shaping - tvarování, kdy se měla tlapkou dotknou na povel kolena. Pochopila velmi rychle - ale není to pravidlem, většinou musíme mít více trpělivosti. Pamatujte, že se učíme od konce - nejprve - za kliknutí je odměna, pak za to, že něco psík udělá, je kliknutí a odměna a teprve nakonec se přidá povel. Pak je odměna jen za spojení povel a jeho vykonání - bez povelu odměna nepřichází.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Nejčastější otázkou novopečených majitelů malých štěňat je - co dělat, když štěně kouše děti. Odpověď je jednoduchá - naučit ho, že se to nedělá. V praxi to však bývá trošku složitější. Jak na to ? Sami si musíme uvědomit, že pro malé štěně je kousání, skákání a poštěkávání naprosto přirozený způsob komunikace s ostatními. Pokud na jeho provokace reagujeme rychlými pohyby, ucukáváním, poskakováním, či křikem a ječením ( jako to dělají skoro všechny děti ), víc jsme ho nemohli potěšit. Přesně tohle ho rozparádí a rozpoutá se ta správná bitva. Proto nejprve poučíme děti, aby před psíčkem neutíkaly, nezvedaly prudce ruce a nekřičely. O klidně stojící dítě se naše dovádivé štěně nebude moc zajímat a nechá ho na pokoji. Pokud máme místo rozumného štěněte nezkrotného divocha, který neustále dítě napadá, musíme nastoupit coby autorita a tyrana usměrnit - přísný zákazový povel varovným hlubokým hlasem s upřeným zamračeným pohledem z očí do očí, zatlačení na kohoutek, případně přitlačení k zemi až znehybnění, dokud se neuklidní, by mělo stačit. Jakmile se štěně chová správně, pochválíme je a nasměrujeme jeho hravou energii na míček, uzel atd. Pozor - nikdy nenechávejte děti s pejskem samotné !
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Právě malí psíci dokáží své rodině řádně otrávit život vytrvalým štěkáním, dorážením na cizí lidi či velké psy. Problémy vznikají už v mládí, kdy každý maličké štěňátko rozmazluje a toleruje různé nežádoucí projevy. Majitelé na druhou stranu se psem zacházejí jako s plyšovou hračkou, nenadále ho zvedají, chytají a manipulují s ním. Není divu, že mezi nimi vzniká neporozumění a neshody. Jak tomu předejít? Na jedné straně bychom rozhodně neměli tolerovat nerespektování zákazového povelu. Musíme dohlédnout i na to, jestli ho štěně za našimi zády okamžitě neporuší, to znamená, že ještě 1-2 minuty štěně pozorně sledujeme a okamžitě zblízka zasáhneme, pokud by se o to pokusilo. U některých psíků je třeba použít i fyzické korekce, slovní nestačí. Uchopení za šíji a přitisknutí k zemi je zcela dostačující, převracení na záda dělá psík sám od sebe, takže ho nepřevalujeme násilím a vytřepávání do výchovnéhio repertoáru psů nepatří, jen do lovu a zabití kořisti. Pokud nemáme čas sledovat psa, raději zakázané činnosti zabráníme uklizením předmětu nebo odnesením štěněte. Na straně druhé musíme respektovat psa - upozornit předem na manipulaci, počkat vteřinku, aby se připravil a pak teprve ho zvednout. Při oblékání obojku nebo kšírků si pomůžeme povelem ke klidu a pamlskem, opět štěně nelovíme a nezápolíme s ním. To, k čemu nás fyzické síly velkých psů přivedou automaticky, musíme u těch maličkých dělat vědomě. Jen tak s nimi najdeme společnou řeč.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Jak štěňátka rostou, pomalu k jejich zvládnutí přestává stačit pouhá odměna za přivolání. Chtějí dělat něco zajímavějšího, učit se a pracovat, samozřejmě za pamlsek a hru. Na Eimi to je vidět nejvíc. Přivolání na pamlsek ji už nebaví, odbíhá a nepřichází k majiteli. Přivolání nejde vynutit po zlém a tresty se vše jen zhorší. Ale jak si s ní panička začala hrát a dovádět, Eimi byla nadšená a najednou se od majitelů ani nehnula. Zkoušeli jsme hru na vodítku - tak se štěně naučí následovat a pozorně sledovat páníčka. Cvičení je jen krátké, z mnoha odměnami a prokládáme ho chozením u nohy - zase s pomocí pamlsku nebo naváděním dvěma prsty. V obou skupinách si psíci chtějí hrát se svými majiteli nevhodným způsobem - koušou, tahají páníčky za nohavici a podobně. Je na majiteli, jakou výzvu ke hře od štěněte posílí a odmění hrou a jakou naopak potrestá zákazem a odepřením pozornosti. Pokud nás štěně tahá za nohavici, neměli bychom si s ním hned zadovádět, protože příště to znovu použije. Naopak ho napomeneme, odvrátíme se a za několik vteřin mu nabídneme přetahování o hračku - ne hračku samotnou, to nechce, chce si hrát s námi. Pokud si bude chtít hrát příště, možná nám to nabídne jinou formou - třeba přičapnutím k zemi nebo přinesením oblíbené hračky. Na takové chování bychom měli radostně zareagovat a výzvu přijmout - tím je posílíme a příště psíček raději zkusí opět novou úspěšnou metodu, jak nás vylákat ke hře. Když ovšem nezareagujeme, zase se vrátí k původnímu tahání za nohavici, proto musíme být pozorní a reagovat na jemnější signály.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Fotky se tentokrát opravdu nevyvedly, tak jen pár zevnitř. Přestože jsou to štěňata malých plemen, zoubky mají ostré a stisknutí od nich také pěkně bolí. Jak je kousání odnaučit? Lepší, než hravé kousání zcela zakázat, je vysvětlit štěněti, jaké kousnutí ještě nebolí. Lépe nás pochopí a budeme si moci hrát oblíbenou štěněcí hru - okusovanou. Pokud ruku stiskne jen jemně, klidně mu ji necháme. Jak přitlačí, je na místě důrazně vyjeknout. Někomu to stačí a hned ubere, jiný psík stiskne ještě víc - a tam použijeme ZÁKAZOVÝ POVEL! - pořádně důrazně, proto s vykřičníkem. Štěně uskočí a zaraženě kouká. Na pár vteřin přerušíme hru, odvrátíme se a za chvíli to zkusíme znovu třeba s hračkou. Postupně se psík naučí zůstat pod hranicí, kterou jsme mu určili a s vervou se pere jen s hračkami.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Na dnešní lekci jsme toho probírali opravdu hodně. Předvedli jsme si zákazový povel, velmi podstatnou dovednost majitele. Důležité je být zpočátku u štěněte, když něco zakazujeme, předklonit se a náš výraz i hlas musí být přísný a v souladu. Pokud se psík naučí zákaz respektovat, bude pro nás později daleko snazší mu něco zakázat i na dálku. Ale učit se musí postupně a důsledně, stejně jako vše ostatní. Protože tahle parta nemá zrovna slavné přivolání, začali jsme od začátku - lahodnou dobrotou jsme upevnili vnímání jména. Po každém jeho vyslovení dostalo štěně odměnu do půl vteřiny. Za domácí úkol se tohle cvičení opakujte po 3 dny 20x denně, ale pamatujte, že štěně nesmí být přejedené, pak ho jídlo nezajímá. U Eimi majitelé evidentně přivolání pokazili - dává si pozor, aby ji nemohli chytit. Místo radostného přiběhnutí už ví, že jak se přiblíží, zábava končí. Majitelé všech psíků si na to musí dávat pozor - z 10 přivolání následuje po přiběhnutí 9x pamlsek, báječná hra nebo nějaká zábava a hned zase volno, jen jednou připnutí na vodítko a několik dobrůtek. Pak bude štěně přicházet rádo. Páníček musí zapojit fantazii a vyzkoušet, čím svého psa nejvíc zaujme. Jestli pískací hračkou, peškem, míčkem nebo přeba pastou pro psy. Dále jsme si jen tak pro začátek zaklikali klikrem, jaké to je. Nahradí chválící slůvko, je to skvělá pomůcka při učení nových cviků. Znamená - Děláš to správně, dostaneš dobrotu a cvik končí. Pokud s ním bude někdo chtít pracovat, povíme si o něm někdy příště více. Ve školce cvičíme často naváděním pamlskem - dá se nahradit tím, že psíka naučíme dotýkat se dvou prstů čenichem - pak bude vzorně šlapat třeba u nohy, i když dobrotu nemáme v ruce a dostane ji až na konci. Celou dobu jsme museli hlídat psího puberťáka Lumpa, který se snažil stále využívat situace a nakrývat fenky. Na takto odrostlé kluky musíme být přísní a důsledně a rázně jim obtěžování zakazovat a to i fyzicky - shodit psa nebo jej stáhnout uchopením za šíji. Co je u štěňátka nevinná hra, to je u puberťáka zcela vědomé otravování. Nové cviky ale nadále cvičíme jen pozitivně. Pamatujme, že pes musí při učení mít častěji úspěch než neúspěch, proto nastavujeme podmínky tak, aby to neměl zpočátku těžké a náročnost zvyšujeme po malých krůčcích.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Dnešní lekce pro miniaturní štěňata byla celá uvnitř a tak jsme se dočkali i loužiček a hromádek. Všichni majitelé svá štěňata postupně učí hygieně a u některých se jim to daří docela rychle. Přesto se domnívám, že do půl roku stáří je třeba s nějakou tou "nehodou" ještě počítat. Malé štěně vynášíme co nejčastěji ven (nejlépe na stejné místo) a podaří-li se mu vyprázdnit, příjemně ho pochválíme, můžeme i odměnit pamlskem. Pokud je štěně naučené na plínku, můžeme ji vzít také ven. Její vůně připomene štěněti, že i u domu na trávě je bezpečné místo pro zanechání pachové stopy. Štěně má potřebu se vymočit vždy po probuzení - hned, není čas na nějaké oblékání, obouvání atd., štěně prostě popadneme a uháníme ven -, krátkou dobu po nakrmení a také třeba při hře, kdy najednou změní chování, začne čichat kolem sebe, případně pobíhat. To je jasný signál pro náš start. Znovu opakuji - štěně za loužičku, či hromádku doma nikdy netrestáme, nemáčíme čumáček, ani neplácáme denním tiskem. Prostě nadělení uklidíme a říkáme si sami sobě, že tohle jsme tak úplně nezvládli.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Kříženka Eimi je už pětiměsíční, doma bydlí ještě s jedním psem a podle majitelů - nemá ráda vodítko a nepřijde na zavolání. Tady se Eimi ukázala jako velmi přátelská, bezstarostná a poněkud nezávislá fenečka, která by mladší štěňata lehce udolala stálým honěním a dováděním. Páníček s paničkou ji moc nezajímali, naprosto podlehla kouzlu volného běhání s ostatními psíčky. Takových psích "puberťáků" je většina, poslušné a oddané štěně kolem půlroku stáří je spíš výjimkou. Na naší lekci jsme museli na Eimi vymyslet léčku - všechna štěňata se postupně zklidnila na vodítku, majitele Eimi jsem poslala v nastupujícím soumraku daleko od nás a přátelská čubička zůstala s námi. Hrát si se štěňaty jsme jí nedovolili, povídali jsme si a nevšímali si jí. Postupně ji naše společnost přestala bavit a začala pátrat, kde je její rodina. To byla správná chvíle pro laskavý povel přivolání, na který i původně lehkovážná Eimi okamžitě a radostně reagovala. Páníček ji za vzorné splnění hezky pochválil a odměnil, přivedl ji k nám a zase zmizel ve tmě, na jiné místo. Eimi zírala do tmy a v okamžiku, kdy se ozvalo zavolání, rychle běžela ke svému člověku. Poučení - některá štěňata nejsou schopná přerušit hru a ukáznit se. Náš povel pro ně není dostatečným podnětem. Pokud na ně denně několikrát marně voláme, nebo pro ně dokonce chodíme, vlastně je přivolání odnaučujeme. V této fázi výchovy je venčíme na dlouhém vodítku nebo šňůře, pomocí které je vždy přinutíme poslechnout na povel. I po "donuceném" přivolání pejska pochválíme, odměníme a zase ho se šňůrou pustíme. Nekonečná trpělivost a důslednost - jako vždy - je jedinou zárukou úspěchu.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Maličcí se nám stále nemohli dát dohromady. Nyní jich je víc, tak se snad budeme scházet pravidelně. Jejich lekce je specifická - hned po základních informacích probíráme, jak štěně ochránit před dotěrností větších štěňat, případně nevhodnou pozorností velkých psů na procházce. Musíme si v první řadě uvědomit, že i maličký pejsek je pes a ne opička, kterou stále budeme zvedat a nosit. Mnoho situací zvládne svým rozumem a schopnostmi, pokud ho necháme. Majitel by měl fungovat jako spolehlivé a bezpečné zázemí, kam se štěně v případě nebezpečí může uchýlit. To znamená, že pod naším klínem nebo za našima nohama je místo, kam nesmí žádný jiný pes. Všechny zvědavce a dotěry odstrčíme, ale našeho tam nedržíme násilím, naopak, necháme ho z bezpečí podnikat výpravy do světa kolem něj. Tak brzy ohodnotí, co ho ohrozí a co ne a stále má pocit bezpečí. To je pro něj velmi důležité. Za chvíli opadne strach a štěně si začne hrát a vesele zdravit ostaní psy. Při setkání s cizím psem se vždy zeptáme majitele, zda je zdravý a hodný na štěňata. Kontakt umožníme psíkům klidně na volno, pokud mezi nimi není velký rozdíl ve velikosti a místo je bezpečné. Divoké miloučké štěně labradora ale není dobrý parťák, mohlo by drobnému krysaříkovi nechtěně ublížit. Naopak dospělý hodný pes je obvykle schopen jednat se štěnětem opatrně. Občasné zavrčení dospělého psa na štěně neznamená nutně, že je zlý, jen musí ukáznit příliš rozjíveného rošťáka. Kontakty se psy jsou velmi důležité, aby se štěně naučilo správně chovat, vydávat signály podřízenosti a tlumit případnou agresi. Uštěkaný maličký psík, který vyjíždí na všechny psy kolem, je velmi ohrožený. Pozor ovšem na útočné jedince s narušeným chováním, kteří mohou brát maličkého psa jako kořist. Tam musíme svého psíka bránit se vší zodpovědností - vždyť je na nás plně závislý.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis
Blíží se opět prosinec, což je doba petard a ohňostrojů. Povídali jsme si, jak nenaučit naše štěně přehnané reakci na tyto silné podněty. Jako vždy je základem náš klid, rozhodnost a důslednost. Pokud je štěně vystaveno náhlému stresu (výstřel, bouřka, řev náklaďáku, hřmot vlaku atd.) a lekne se, projeví strach, či dokonce paniku, my musíme zachovat absolutní klid.Tváříme se, že o nic nejde, štěně nebereme do náruče a pokud je hodně vyděšené, necháme ho, aby se schovalo za nás, nebo přitulilo k našim nohám. Uklidňujeme normálním hlasem, přehnané litování a emoce situaci ještě zhorší. Snažíme se co nejdříve pokračovat v tom, co jsme původně dělali. Umí-li štěně bezpečně nějaký snadný povel (sedni, dej pac), využijeme poslechnutí k pochvale, případně pamlsku. Pamatujme - nesmíme štěně odměňovat za projevy strachu, ale za jeho překonání a za klid, kterému se musí naučit. V naší školce využíváme toho, že je štěňat víc a soustředí se v zátěžovém prostředí spíš na sebe, než na nějaké rušivé podněty. Téměž všichni si na nádraží spokojeně hrají, cizí zvuky, pachy, lidé ani projíždějící vlak jim nevadí.
Zobrazit celý popisZobrazit kratší popis

Nebyla nalezena žádná alba.

Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.

Aktivní od

18. října 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

http://google.com

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama