Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.
více 

Pexeso pro děti
na prázdniny

Za pár korun spoustu legrace
a ještě dětem cvičíte paměť.
Kód: NaPrazdniny

199 s kódem
Sešlo se ás opravdu hodně a tak máme i spousty fotek. Doufám, že pěkně cvičíte dovádění na vodítku, které jsme si předváděli a občas si vzpomenete i na přivolání. Nezapomínejte na chválicí slůvko a hrajte si s hračkami, přetahujte se a hrajte na schovávanou nejen doma, ale hlavně venku.
více  Zavřít popis alba 
  • 16.7.2017
  • 94 zobrazení
  • 0
  • 00
Štěňata se tentokrát seznamovala s vodou. Zahráli jsme si v lese na schovávanou a s těmi nejmenšími se učili reagovat na jméno. Nezapomeňte trénovat, aby se nám příště dařilo. Rozptyl velikostí štěňat byl příliš velký, proto se na další lekci rozdělime na střední a velké, aby i ti bázlivější měli prostor ke hře.
více  Zavřít popis alba 
  • 5.7.2017
  • 101 zobrazení
  • 0
  • 00
Prošli jsme si město, přestože bylo teplo, pejskové byli moc šikovní, všechny překážky a úkoly zvládli. Nezapomínejte na vodu, na procházkách je to v létě nutnost. Chůze na vodítku se zatím úplně nedaří, dvojice majitel a pes se dělí do tří typů. Typ tažný - pes vláčí ze všech sil svého majitele a ten za ním více méně nedobrovolně vlaje. Dále typ šplhavý - majitel ručkuje po sebeméně povoleném vodítku a udržuje konstatntní napětí mezi obojkem a rukama. A nakonec vlečný typ, ten jsme dnes neviděli, ale občas se u štěňat vyskytne. Pes se zasekne a nejde a majitel ho vláčí poměrně namáhavě za sebou. Ten se obvykle časem srovná, jak psík získá více sebevědomí. U předchozích dvou je to náročnější, protože vyžaduje změnu přístupu majitele. Normální stav je povolené vodítko. Kam táhne pes, tam se nejde. Pokud už musíme jít stále stejným směrem, slovem a krátkým přiměřeným cuknutím upozorníme štěně, že se netahá a jakmile se tah povolí, vesele chválíme a vykračujeme rázně vpřed. Pro šplhavce připomínám, že nemusíme, ba nesmíme mít vodítko stále napnuté! Zkrátíme ho jen tehdy, když je to potřeba.
více  Zavřít popis alba 
  • 30.6.2017
  • 100 zobrazení
  • 0
  • 00
Vše, co chceme štěně naučit, děláme pozitivně, radostně, za odměnu. Zpočátku používáme navádění, nejčastěji pamlskem, později necháme štěně chvilku přemýšlet a odměnu dostane, až povel vykoná. Učení pak jde rychle a s radostí. Pes se ho postupně sám dožaduje. Naučíme ho nějakou výchozí polohu, kterou může sám požádat o práci, například předsednutí. Na takovou výzvu zareagujeme a dáme psu nějaký jednoduchý povel, za který dostane odměnu. Nikdy nereagujeme na naléhání psa ve formě skákání, škrábání a štěkotu. Kdybychom si se psem začali v takové situaci hrát nebo cvičit, naučil by se tímto způsobem o pozornost žádat a postupně by své chování zesiloval. Pro pohodové soužití je potřeba, aby pes respektoval náš zákaz, tak jsme si ho také nacvičovali. S některými pejsky to není jednoduché, ale většina psů se ho naučí respektovat i bez fyzických trestů. Těm se při výchově štěněte vyhýbáme. Pro ukáznění nezvládnutelného nezbedy nám obvykle stačí ostré slovní napomenutí a když nepostačí, uchopíle rošťáka za kůži a přitiskneme k zemi. Neobracíme na záda - to je akt usmíření a musí ho udělat psík sám. Ale většinu času by měl být váš vztah se psem v souladu a pozorné spolupráci.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.6.2017
  • 101 zobrazení
  • 0
  • 00
To je obvyklá formulka, když se majiteli nedaří psíka něco naučit. Schválně ve smyslu - vědomě nedělá co chceme? To je možné, pokud nemáme dostatečnou motivaci. Nepřijde na zavolání, protože ten piškot, co máme v ruce, je už desátý a stěně má narvané bříško. Někdy by chtělo, ale nerozumí a když několikrát neuspěje, už mu pamlsek připadá nedosažitelný a frustrované štěně o něj přestane usilovat. Proto dáváme úkoly tak snadné, abychom mohli odměnit nejpozději po třetím povelu. Na to, aby dělalalo něco schválně, tedy s úmyslem nás rozzlobit, je ještě příliš malé. Nezbývá tedy, než hledat příčinu nezdaru v našem vedení a výchově. Jistě vždy najdeme způsob, jak štěně přivést tam, kam chceme, s trochou nápaditosti, vytrvalosti a zjednodušení nároků. Nepřiběhne, když je 10m daleko? Zkusíme ho zavolat, když je u nás. Nesedne si na povel? Navedeme ho pamlskem. Už nechce dobroty? Použijeme jako motivaci hračku. Jsme mnohem chytřejší, zkušenější, silnější, určitě to zvládneme vymyslet. Fotky v pohybu, bohužel, nevyšly, tak aspoň něco.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.4.2017
  • 69 zobrazení
  • 0
  • 00
Nejtěžší ve výcviku psa je ovládnout a uhlídat - sám sebe. Malí byli jen dva, tak jsme o to více pracovali a cvičili. Že není snadné vše zkoordinovat, povely, správné strany, vodítko, ruce, ještě poutat pozornost psíka a vést ho správně - napoprvé je toho moc. Ale pravidelným cvičením se to člověk naučí a pak to se psem půjde samo. Vědět, co chceme, kdy odměnit, jak pochválit a co nedělat, abychom psa neodradili - třeba nehladíme po hlavě - jsou základy, bez kterých se neobejdeme. Když se něco nedaří, pamatujme, že chyba je vždy v člověku. Nevhodná motivace - třeba najedený pes za pamlsky už nepracuje, opakování povelů nebo různé povely pro stejný cvik - pojď ke mě, pojď sem, no tak dělej a pod. psa jen matou. Postupně přecházíme z navádění pamlskem na pouhé vyslovení povelu, navedeme psa až po chvilce a po několika opakováních již bude stačit pouhé slovo. Umět základní povely se hodí i u malého psa. Když při nakupování čeká vzorně u dveří prodejny, u silnice se přiřadí k noze a na povel se zastaví na místě, příjemně nám to zjednoduší soužití se psem a určitě nás potěší obdiv ostatních lidí, jakého to máme vzorně vycvičeného pejska. Navíc v krizové situaci může bleskové uposlechnutí psu zachránit život.
více  Zavřít popis alba 
  • 15.4.2017
  • 52 zobrazení
  • 0
  • 00
K překvapení majitelů se miloučké a hravé štěně postupně stává nezávislým psíkem. Je třeba objektivně napsat, že je to zcela normální a žádná porucha chování. K prvním projevům samostatnosti dochází po čtvrtém až pátém měsíci. Pro štěně přestává být páníček středobodem vesmíru, začíná se od něj stále více vzdalovat, na přivolání reaguje často se zpožděním a méně ochotně. V této chvíli je velkou chybou omezit odměňování, protože starší pes už přeci nepotřebuje tolik pamlsků. Také neustálé opakování povelů a přehnaná starostlivost při štěněcích výpravách nevede ke zlepšení situace. Krize nastává kolem 8. měsíce, kdy přichází ta pravá puberta a štěně občas zdánlivě "ohluchne". Jak na to? Jednak se štěněm hodně pracujeme a stále ho učíme nové povely pomocí pozitivní motivace. Jsme nápadití v odměnách, střídáme různé lákavé pamlsky. Jako odměnu často používáme také hračky, peška na přetahování, uzle, pískací plyšáky. Hračky máme jen na cvičení, ty, co má pes k dispozici stále, jsou jako odměna nezajímavé. O hračku se přetahujeme, aportérům ji můžeme házet, pokud ji nosí. Pokud se hře přestaneme věnovat, pes zakrátko ztratí o hračku zájem. Na procházkách se schováváme, aby si nás pes musel hlídat. V situacích, kdy má pes zajímavý objekt a na nás nereaguje, neváháme použít vodítko a rázně prosadit svou. Pes naši rozhodnost ocení pozitivně! Psi si váží páníčků, kteří si vždy vědí rady a prosadí si svou. Takového přeci stojí za to mít za vůdce smečky. Nejisté, zmatené páníčky nemá cenu respektovat. Pamatujte na to a buďte takoví, jaké si vás přeje váš pes - cílevědomí, důslední, spravedliví, laskaví a srozumitelní. Pak jste pro psa vším.
více  Zavřít popis alba 
  • 8.4.2017
  • 127 zobrazení
  • 1
  • 00
Každý majitel by si přál, aby jeho pes byl po jeho boku vyrovnaný spolehlivý parťák, který vždy spolehlivě přiběhne na každé přivolání. Proto je velmi důležité s vlastním nácvikem začít co nejdříve. Jakmile štěně již reaguje na své jméno, můžeme začít doma s tréninkem. Vždy je potřeba zvolit klidné místo na učení. Ideálně v bezpečném prostředí které již štěně zná, tudíž svůj domov. Jakmile je schopno vnímat a reagovat, přesuneme cvičení do venkovních prostorů. Zprvu volíme pokud možno opět co nejvíce klidné místo, až později zařazujeme více rušivých elementů. Zpočátku je velmi důležité odměnit a pochválit štěně za každé doběhnutí. Pozor, je velmi důležité se při pochvale vyhnout drbání a hlazení na hlavě. (pes přestane chtít přibíhat, bude se držet ve větší vzdálenosti, nepřijde až k nám. Poté je těžké takového psa připnout třeba na vodítko.)
Musíme mít na paměti, že štěně začne pomalu ale jistě zajímat mnoho okolních podnětů vč.okolních psů. Proto musí majitel být vždy pro štěně lákavý a zajímavý, aby rádo přibíhalo.
více  Zavřít popis alba 
  • 31.3.2017
  • 80 zobrazení
  • 1
  • 00
  • 11.3.2017
  • 32 zobrazení
  • 0
  • 00
  • 22.3.2017
  • 37 zobrazení
  • 0
  • 00
Dnešní procházka po městě byla opravdu náročná. Dychtivá štěňata se musela chovat ukázněně a na vodítku dojít až na nádraží. Na první nástupiště právě přijel vlak, všude chodili lidi, rozhlas hlásil příjezdy a odjezdy - to bylo vjemů. Průběžně jsme cvičili, aby se štěňata soustředila na své páníčky a lépe zvládala rozruch okolo. Schody i výtah - to už pro ně byla hračka. Jako vždy byly největším oříškem drátěné schody u Llídlu, jen málo štěňat je zvládne napoprvé až nahoru. Ale při společném výletě s páníčky se všechny zkušenosti budou hodit a dospělý pes si vzpomene, co zažil a v pohodě zvládl jako štěně. Po chvilce uvolnění a hry u tenisových kurtů už unavená štěňata zamířila domů. Protože přichází teplé roční období, připomněli jsme si, že nemůžeme nechávat psy v autě na slunci a to ani když je třeba jen 15°C - auto se velmi rychle přehřívá. V létě raději psy v autě nenecháváme ani ve stínu, riziko přehřátí je příliš velké. Rozloučili jsme se s Asukou a Aileen - přejeme jim hodně štěstí.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 25.3.2017
  • 111 zobrazení
  • 1
  • 22
Deštivé počasí zahnalo nejmladší štěňata obou skupin do ordinace. U větších plemen jsme toho využili k nácviku manipulace a zvládání při vyšetření na stole. Každý pes si musí nechat líbit prohlídku uší a zubů, případně ošetřit poranění. To se nám bude dařit, hlavně pokud si pes bude jistý, že mu neubližujeme záměrně, za trest. Pokud od nás pes žádné bolestivé tresty nezažívá a jednáme vždy s klidou jistotou a během prohlídky i po ní je odměněn, brzy manipulaci přijme jako samozřejmost. U obou skupin je třeba nebát se emocí a jednat se štěňaty laskavě, vesele a radostně. Psi s námi emoce sdílejí a naše radost je i jejich odměnou, ale musíme s nimi jásat, odměřená pochvala jako by nebyla žádná. Také klidně vyslovený zákaz bude pes ignorovat, do všeho musíme vkládat energii, řeč těla, musíme být pro psa srozumitelní. Zatím slovům obvykle nerozumí, tak je doplňujeme postojem, gesty a tónem hlasu. Mimiku obličeje, jako je úsměv nebo zamračení, rozlišuje velmi dobře, pokud ho naučíme se nám do tváře podívat. Rozumět lidské řeči se později postupně naučí, pokud na něj budeme hodně mluvit. S majiteli menších pejsků jsme probírali téma, jak štěně chránit před napadením a zároveň zůstat nezraněni. Správná socializace zabrání v útoku při běžném kontaktu, narušený pes může napadnout i správně socializovaného psa. Většinou stačí intezivní autorita majitele, který psa chrání, důležité je nikdy se od cizího psa neodvracet se psem v náručí. Naopak vykročíme proti útočníkovi a rázně mu dáme povel, kterému by mohl rozumět - třeba Na místo. Svého psa máme za sebou nebo v náručí, pokud je malý, ale vždy jdeme čelem proti útočníkovi vzpřímeně nebo v mírném předklonu a tváříme se odhodlaně a hrozivě. Taška nebo deštník může pomoci agresora odradit. Jako pojistku je možné mít s sebou gelový pepřový sprej pro situace nejvyšší nouze. Pozor ale na nebezpečí zásahu vlastního psa. Naštěstí se většina psů chová podle psí etikety správně, ačkoliv se nám to z lidského hlediska nemusí líbit.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 18.3.2017
  • 92 zobrazení
  • 1
  • 22
Štěkání na povel není nutné naučit každého psa, ale kromě toho, že se jedná o další dovednost, může posloužit překvapivě i k omezení štěkání v nevhodných situacích. Když totiž provádí pes nějakou činnost na povel, tím, že ho nevydáme, tato aktivita je méně častá, než bez výcviku. Jak to psa naučit? Metod je několik. Nejsnazší je napodobování. Naše štěně se připojí ke známým psům a společně štěkají na podezřelý objekt za oknem nebo u plotu. Štěně už musí být starší čtyř měsíců, mladé se při štěkotu schovává. Při té příležitosti dáme povel a podáme pamlsek. Po několika pokusech se již štěně při vyslovení povelu žene na místo štěkání a spustí. Později začne štěkat na samotný povel u majitele. Pokud nemáme koho napodobovat, použijeme zachycení žádaného chování. Když zaštěká, připojíme povel a odměníme. Další metodou je shaping, kdy psa odměňujeme zpočátku za každý zvuk, který vydá. Máme připravené pamlsky a pes o nich ví. Když hekne, zafuní, zakňučí a pod, odměníme ho. Postupně odměňujeme jen hlasitější projevy a připojíme povel, až se během několika krátkých cvičení dopracujeme ke štěkání. Když pes už na povel štěkat umí, přestaneme odměňovat štěkání bez povelu a to velmi důsledně, jinak si pes bude štěkotem vynucovat jídlo, zábavu, hračku.... Takžepotom nikdy nereagujeme na to, když na nás pes štěká, že chce hodit aport. Naopak se odvrátíme. Nabídneme psu, že o hru může požádat jinak, příjemněji - třeba vzorným předsednutím, případně panáčkováním. Na takovou pobídku rychle zareagujeme a odměníme ji hrou, pamlskem nebo povelem, po kterém přijde odměna.
více  Zavřít popis alba 
2 komentáře
  • 11.3.2017
  • 89 zobrazení
  • 1
  • 22
Slunečné počasí vylákalo do lesa u Zoo nejen naši školku, ale i další pejskaře a lidi s dětmi. Krásně jsme toho využili pro nácvik správného chování v těchto situacích. Majitel musí mít vždy přehled a zhodnotit, zda je vhodné kolemjdoucí kontaktovat nebo naopak minout. Pokud proti nám jdou malé děti, je potřeba štěně přivolat, připnout na vodítko a odvést jeho pozornost pomocí pamlsku či hračky na nás. Pokud děti mají zájem našeho psa kontaktovat, ponecháme si ho pod kontrolou vodíka, dáme ho pod povel sedni a zůstaň, přidržíme ho za obojek, aby na děti neskákal, dovolíme, aby dítěti očichal ruku a to ho případně pohladilo a podalo mu pamlsek. Pokud nechceme , aby si bral pamlsky od cizích, podáme ho sami. Po chvilce pokračujeme za veselého chválení v cestě a dovádíme, aby se štěně zbavilo nahromaděných emocí. Když potkáme cizího psa na vodítku, odvedeme opět pozornost štěněte pamlskem, jdeme vždy ,mezi štětětem a cizím psem a klidně ho mineme, štěně pochválíme a pohrajeme si. V případě, že pes proti nám běží volně a majitel ho klidně nechá, ať si situaci psi vyřeší sami, necháme naše štěně také volně a držíme se poblíž, kdyby se náhodou začal cizí nebo náš pes chovat nevhodně. Psi se obvykle očichají a dále se vzájemně mohou vyzvat ke hře nebo se rozejdou. Naše štěně bude možná na cizího psa dotírat a vynucovat si pozornost. V takovém případě rychle pokračujeme v cestě a psa voláme a lákáme za sebou. Za několik vteřin by se mělo od cizího psa odpoutat a pokračovat s námi dál. Opět velmi chválíme a odměníme - nejlépe dováděním s hračkou.
více  Zavřít popis alba 
  • 25.2.2017
  • 107 zobrazení
  • 0
  • 00
Na této lekci jsme mimo jiné řešili problémy s neochotou přijímat předložené granule. Štěně dostává vařené maso, různé konzervy a pak mu granule připadají nezajímavé. V první řadě je nutné, aby krmivo štěněti prospívalo. Vybíráme tedy takové granule, které obsahují maso z celých zvířat a naopak neobsahují konzervanty, barviva a umělá zchuňovadla. Takové kvalitní granule pak obsahují vše v optimálním poměru a pes, který je dostává, je nejen zdravý, ale také krásný, protože má lesklou srst a pěkně svalnatou postavu, zvláště když má dostatek pohybu. Vařené krmivo je atraktivnější, voňavé, ale obsahuje málo živin, skoro žádný vápník a vitamínů jen poskrovnu. Lepší variantou je maso syrové, obohacené vitamíny a minerály, se zeleninou. Pro štěně je masa tak 60%. Takové krmení se nazývá BARF a jeho podávání doporučuji po poradě se zkušenými chovateli, začátečník může u štěněte nadělat dost škody. Takže nejjednodušší jsou opět kvalitní granule. Jenže - jak to zmlsané štěně naučit? V první řadě si musíme uvědomit, že v přírodě žádná potrava nikde neležela, hned jí někdo zkonzumoval. Proto nikdy nenecháme granule v misce, pokud je pes zrovna nejí, protože co tam zůstane, je určitě nějaké špatné. Dále se snažíme naučit psa pravidlům - majitel je vůdce smečky, potrava je tedy jeho a štěně smí jíst, až pánícek dovolí. Při přeučování zmlsaných štěňat snížíme krmnou dávku na polovinu - v případě čivav na jednu lžičku - a do vařené potravy vmícháme 5 granulek. Krmíme třikrát denně a postupně zvyšujeme podíl granulí, zatímco podíl vařeného se snižuje. Když pes nejí ochotně, pravděpodobně mu dáváme moc, nebo má jiný zdroj potravy - například dostává od stolu. Zdravé štěně o hladu nebude. Vždy sledujte váhu a kondici psa, ta vám napoví, zda krmíte dostatečně nebo je třeba dávky upravit. Není třeba se striktně držet tabulek, každý pes má jinou potřebu živin, takže doporučené dávky jsou jen orientační.
více  Zavřít popis alba 
  • 11.2.2017
  • 94 zobrazení
  • 0
  • 00
Tuto sobotu jsme se vypravili ve velmi malém počtu do mrazivého města. Štěňata se seznámila s auty a silničním ruchem na ulicích. Vyzkoušela si správné přecházení přes přechody, žádoucí chování mezi cizími lidmi a klidné vystupování na nádraží a jeho blízkém okolí. Celou dobu byla k vidění hezká spolupráce štěňat i psovodů.
Pokud svého psa beru na nové místo, v tomto případě štěně poprvé do města, je zapotřebí jej mít na pevném vodítku, mít s sebou lákavé pamlsky či hračku a pokud vidím, že se štěně bojí, je si nejisté, musím ho náležitě podpořit a povzbudit k dalším krokům. Intonace hlasu, pohyby těla, to vše štěně vnímá. Když budu nervozní a budu ve stresu, ani mé stěně nebude klidně kráčet po mém boku. Když vidím, že se v určité situaci pes bojí, zpomalím, dám mu čas a prostor se se situací dostatečně seznámit, ale nepolevuji ze svého požadavku. Za každý správný krok či posun dál, nešetřím na štěněti chválou.
více  Zavřít popis alba 
  • 26.11.2016
  • 27 zobrazení
  • 0
  • 00
Bálů je už opravdu velký pes, naštěstí je na malé kamarády celkem opatrný. Museli jsme být stále v pohybu, takže trénink povelu "Lehni" jsme probrali jen teoreticky, do mokrého sněhu si byla ochotná lehnout jen Derri. Trénovali jsme hlavně chůzi na vodítku - naučit psa netahat je pro majitele velkých plemen opravdu velmi důležité. Od psovoda musí vycházet jasné signály, že vodítko je stále volné, jinak se nikam nejde. Zkoušeli jsme si hravé dovádění na vodítku, které naučí štěně sledovat majitele a navádění pamlskem při chůzi u nohy. Nácvik pohodové chůze na vodítku je především o důslednosti a pohotovosti majitele. Jdeme psu vzorem a také ho za sebou nevláčíme, vždy oslovíme, zavoláme, tahem vodítka pohyb jen usměrníme a hned povolíme. Nejprve cvičíme v klidném prostředí, jako vše ostatní. Báluovi a jeho paničce přejeme hodně štěstí v dalším soužití.
více  Zavřít popis alba 
  • 4.2.2017
  • 88 zobrazení
  • 0
  • 00
Že i malý pes je pes tělem i duší nám předváděla šikovná štěňata se svými páníčky. Trénovali jsme jako vždy přivolání a povídali jsme si o nácviku povelů "Zůstaň" a "Čekej" pomocí několika po sobě následujících pamlsků. Nezapomínejme se vždy při povelu "Zůstaň" ke štěněti vrátit. Při výcviku nesmíme spěchat, jinak začne psík odcházet a my musíme začít u nižší obtížnost cviku. Když se nedaří nový povel, dáme psu něco opravdu jednoduchého, třeba jen přiběhnutí na jméno, aby mohl být odměněn a neztratil chuť do práce. Stálé opakování povelu, kterému pes ještě nerozumí, nemá smysl. Raději psa navedeme pamlskem a teprve současně se zaujímáním žádané polohy povel vyslovíme.
více  Zavřít popis alba 
  • 29.1.2017
  • 32 zobrazení
  • 0
  • 00
Vzhledem k teplotám kolem nuly a hustému sněžení jsme měli školku jen půl hodiny. V zimě je třeba chránit štěňata před chladem, zejména je-li vysoká vlhkost, tedy právě když sníh taje. Štěňata se podchladí mnohem dříve, jsou-li mokrá. Neznamená to, že by nesměla vůbec ven, ale procházky zkrátíme na 10- 20minut a dbáme na to, aby se štěňata po celou dobu hýbala. U velmi krátkoststých psů lze využít hřejivý obleček odolný proti vlhkosti, ale obvykle to není nutné. Štěňata mohou častěji močit, proto jsme k jejich nehodám ještě tolerantnější, než obvykle. Krátké venčení doháníme jeho zvýšenou četností. Doma nepřetápíme, aby se psi přirozeně otužovali a nezchoulostivěli. Při teplotách do -5 stupňů je pocitový komfort překvapivě lepší a psi se tak snadno nenachladí. Při ještě nižších teplotách je třeba zohlednit velikost psa a kvalitu jeho srsti. Čím menší je pes a kratší nebo řidší srst, tím dříve ztrácí teplo. Nezapomínejme, že se podchladí i v zaparkovaném autě, když ho tam necháme delší dobu. Když teploty klesnou pod -15, i pes, který je zvyklý v boudě, může ve spánku umrznout! Proto je třeba mít pečlivě zateplené boudy s vydatnou podestýlkou ze sena nebo slámy. Ale štěňta do 6 měsíců v těchto mrazech venku rozhodně nenecháme. Dalším nebezpečím zimy jsou posolené chodníky a silnice. Pokud můžeme, štěňata přes tyto plochy raději přeneseme. Když už to nejde, namažeme před procházkou tlapky ochranným krémem a snažíme se co nejrychleji dostat na čistý sníh. Po návratu tlapky opláchneme čistou vodou a opět namažeme.
více  Zavřít popis alba 
  • 14.1.2017
  • 74 zobrazení
  • 0
  • 00
Lepší počasí jsme si ani nemohli přát. Mrazivo, ale ne příliš, sněhu tak akorát, aby psi zůstali čistí a tlapky se přitom nebořily, prostě nádhera. Jen posolené silnice nás donutily vést trasu po lesních stezkách s krásnými výhledy. Kluci se sice trochu pasovali a zkoušeli trpělivost a důslednost páníčků, ale jinak jsme si to užili a těšíme se na příště.
více  Zavřít popis alba 
  • 7.1.2017
  • 105 zobrazení
  • 0
  • 00
Sraz je v sobotu 7.1.2017 v 10.00 u školy Vojanova. Doufám, že nám bude počasí nakloněné - má už mrznout a sněžit, tak se dobře oblečte, vezměte s sebou dostatek pamlsků, vodu, dobrou náladu a psí i lidské kamarády, kteří nezkazí žádnou legraci. Háravé fenky raději nechte doma, kvůli nim samotným i dalším účastníkům. Přestože je procházka určena primárně pro školkáčky, připojit se může každý , kdo má kamarádského psa. Každý si za svého svěřence ručí, zlobivci půjdou na vodítku, kousavci budou mít košík. Jinak nás celou procházku čeká volná zábava.
Ještě ověřuji, abychom se nepotkali s myslivci při honu, tak, prosím, nahlédněte na tyto stránky v pátek v předvečer pochodu, jestli nebude změna trasy. Těšíme se na vás - tým veteriny z Teplické.
více  Zavřít popis alba 
  • 2.1.2016
  • 136 zobrazení
  • 0
  • 00
Nezapomínejme si se štěňaty hrát. I to nejlínější, nejpomalejší štěně se dá vyprovokovat ke hře, přetahování o hračku, později aportování. Pokud ale majitel hru zanedbává, pes postupně ztrácí o hračky zájem, zvláště, když je má trvale k dispozici. Každá majitel by měl mít pro štěně různé druhy hraček, ale jen žvýkací, jako jsou velké kosti nebo hračky z buvolí kůže, případně kong k překonání samoty, by mělo mít štěně k dispozici, když si hraje samo. Míčky, přetahovací hračky, pešky a plyšáky si ponechá majitel jen pro chvíle společné hry. Ty by měly přicházet dostatečně často, nejlépe několikrát denně na pár minut. Přetahuje se chvíli, zkuste hračku odhodit kousek od sebe - zpočátku tak, aby s ní štěně nemohlo odběhnout, tedy doma nebo na vodítku. Když ji štěně uchopí, chválíme a lákáme ho, aby běželo k nám, krátce se přetahujeme a pak hračku chvilku schováváme, provokujeme s ní, znovu odhodíme. Hru by měl majitel v ideálním případě přerušit tehdy, dokud o ni štěně neztratí zájem. Nabídneme štěněti pamlsek a hračku za něj vyměníme a schováme ji. Na další hru se štěně bude opět těšit a později zájem o hračku využijeme při výcviku.
více  Zavřít popis alba 
  • 10.12.2016
  • 90 zobrazení
  • 0
  • 00
Pří této lekci jsme se zaměřili na téma- nové prostředí a sbírání zkušeností.
Pokud své štěně správně socializujeme, postupně nám z něho roste vyrovnaný jedinec který je schopen rozeznat velké množství různých situací a je schopen se správně zachovat, celkovou situaci hodnotit. Pro štěně je mnohem snazší, když mu v těchto objevných výpravách napomáhají jeho vrstevníci a v neposlední řadě majitel, který dodává jistotu a psa podporuje. Konkrétně my jsme uprostřed lesa postavili tréninkový tunel. Ohařka Aily se směle vrhla do úzkého tmavého prostoru bez váhání, ostatní se zpočátku obávali, největší strach měl Cézar, štěně NO. Jakmile zjistil, že má situaci pod kontrolou, žádné nebezpečí mu nehrozí a všichni ho směle podporují, vydal se na průzkum. Po pár minutách tunel probíhal jako by ho znal celou věčnost.
Pamatujte, že psa nikdy není dobré do činnosti nutit taháním a fyzickým nucením. Na fotkách je vidět, jak na konci hodiny štěňata ten zrádný tunel pokořila. :-)
více  Zavřít popis alba 
  • 12.11.2016
  • 50 zobrazení
  • 0
  • 00

Nebyla nalezena žádná alba.

Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.

Aktivní od

18. října 2009

Pohlaví

neuvedeno

Datum narození

neuvedeno

Webová adresa

http://google.com

Má oblíbená alba na Rajčeti

Moji fanoušci na Rajčeti (sledují mě)

reklama