dcskolka 

MVDr. Markéta Grešíková google.com
636 alb 47 960 zobrazení 1 oblíbené album 7 fanoušků
Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.
reklama
25 fotek, 5.11.2017, 28 zobrazení, přidat komentář
34 fotek, 28.10.2017, 55 zobrazení, přidat komentář
Jako všechny povely i trénink výstavního postoje je třeba správně načasovat. Když chceme, aby pes v žádaném postoji samostaně stál až několik minut, musíme ho zpočátku odměnit právě v té vteřince, kdy opravdu na okamžik znehybní. V ruce máme pamlsek, který mu dáme ihned, jak na okamžik strne. Nezapomeneme označit žádoucí chování klikrem nebo chválicím slůvkem. Pokud pes po pamlsku skáče, zabráníme mu v tom přidržením za vodítko. Při sedání podsuneme ruku pod břicho. Pomaličku, jako u výcviku povelu zůstaň, prodlužujeme čas, který štěně musí nehybně stát a dívat se na ruku. Ve výstavním kruhu sice musíme pamlsky trochu schovávat, ale paštikou navoněná ruka a občas nenápadně podaný pamlsek zvládnou udržet potřebnou pozornost psa. U malých pejsků trénujeme postoj jak na stole, tak na zemi v podřepu. Velké psy není třeba zvedat na stůl.
94 fotek, 14.10.2017, 60 zobrazení, přidat komentář
Fotky tentokrát najdete společně, nejprve malá štěňata a pak jsou větší plemena. V obou skupinách jsme probírali tzv. Superpamlsek. Jak štěňata rostou, přestávají nás poslouchat na slovo, často se zajímají o své okolí natolik, že je přivolání na piškot či hračku už nezláká. Proto musíme mít v záloze ještě něco jiného, velmi lákavého, co pes dpstává jen výjimečně. Je to třeba masová konzerva nebo větší kus sušeného či vařeného masa. Máme to uloženo v plastové krabičce a důležité je, aby pes dostal vždy všechno, co v té krabičce je. Má speciální název, který jindy nepoužíváme, třeba dobrůtka nebo masíčko. Učíme na něj stejně, jako na jméno. Řekneme slovo a dáme psu vylízat krabičku s pamlskem. Krabiček můžeme mít několik. Po několika opakováních pes na vyslovení kouzelného slůvka všeho nechá a letí k nám. Když se štěně naučí správně reagovat, omezíme používání superpamlsku na opravdu výjimečné situace, aby mu nezevšedněl, ale dáváme ho zase tak často, aby na něj nezapomněl, tak 3-5x týdně.
130 fotek, 7.10.2017, 42 zobrazení, přidat komentář
Klikr slouží při výcviku k přesnému označení určitého chování nebo postoje. Pro psa znamená "To je dobře" Dostaneš pamlsek" a zárověň označuje ukončení cviku. Aby mu pes porozuměl, musíme ho nejprve významu klikru naučit. Říká se tomu, že si pejka naklikáme. Provádí se to tak, že několikrát za sebou klikneme a okamžitě po každém kliknutí odměníme psíka pamlskem. Opakujeme cvičení v krátkých sériích několikrát denně. Po třech dnech je psík připraven k dalšímu učení.
44 fotek, 23.9.2017, 35 zobrazení, přidat komentář
Majitelé i psíci jsou velmi šikovní. Kromě nováčku umí krásně plnit povely, tak zbývá jen doučit se chůzi na vodítku. Štěnda odvážně a vyrovnaně prošla mezi velkými štěkajícími psy. Na vodítku sice většina zatím tahá, ale když majitelé budou dodržovat pravidlo: "Netahám a tahat se nenechám" , štěňata brzy pochopí tato pravidla. Hraním na vodítku a naváděním pamlskem štěňatům s výcvikem pomáháme.
29 fotek, 9.9.2017, 59 zobrazení, přidat komentář
S další partou štěňat jsme se vypravili do města. Jak se chovat se štěnětem ve městě je popsáno již několikrát v odkazech níže. A proto tentokrát nemohu dodat nic jiného, než že mají všichni velikou pochvalu za snahu a radost z cvičení v tak rušném prostředí.
46 fotek, 17.9.2017, 33 zobrazení, přidat komentář
Výcvik by měl být pro pejska radostná záležitost. Pokud nám pes odbíhá, nechce pracovat a předstírá, že ho zajímá vše ostatní, je někde chyba. Buď máme nedostatečnou motivaci - pes sytý a na pamlsky nemá chuť, nebo unavený, protože cvičíme příliš často a dlouho, případně frustrovaný, protože je často neúspěšný. Proto nesmíme malá štěňata přetěžovat. Cvičíme jen krátce, 2 minuty stačí a pak si hrajeme a dovádíme nebo ho necháme věnovat se svým záležitostem nejméně 10 minut. Sekvence cvičení opakujeme několikrát, asi tak 6x denně, ale jakmile jeví štěně známky útlumu či únavy, necháme mu čas na odpočinek. Zátěž zvyšujeme postupně. Když štěně nechápe, co po něm chceme, musíme snížit náročnost, aby dostalo odměnu nejméně za každý třetí pokus. Pokud možno se snažíme prokládat těžké nové cviky těmi snadnými, co už umí - dvakrát snadno uspěje a teprve potřetí pracujeme na něčem složitějším. Když se nedaří, tak sekvenci ukončíme opět jednoduchým cvikem a odměnou a vrátíme se k němu až později. Často se to štěněti rozleží a pak to jde lépe. Nátlakem nic neurychlíme, jen si převezmeme odpovědnost na sebe a štěně pak cvičí bez zájmu..
71 fotek, 2.9.2017, 95 zobrazení, přidat komentář
Pro nejmenší štěňata jsme středobodem vesmíru a celým jejich světem. Pokud si to nepokazíme fyzickými tresty nebo zavíráním na "samotce" v kotci, štěně je s námi přirozeně rádo a snaží se zavděčit. Mnoho majitelů si v té době myslí, že nepotřebují žádnou motivaci, štěně k nim přiběhne jen tak. Jak roste, začíná se mu rozšiřovat okruh zájmů. Páníčky má doma, tak se venku snaží zabavit vším možným, lákají ho jiní psi, cizí lidé, neznámé vůně, prostě nač si vzpomenete. Z poslušného broučka j najednou nahluchlý puberťák. Myslet si, že teprve teď psa zabavíme hrou, nalákáme na pamlsek nebo začneme cvičit je stejné, jako bychom dítě nejprve nechali dělat si, co chce a teprve v pubertě ho chtěli vést k poslušnosti. To je pak už marné. Proto pracujeme od začátku s motivací, což je hračka, pamlsek, nebo jen radostné dovádění a spoklečně sdílené emoce. Puberťáky musíme omezit tak, aby nemohli páchat nepravosti, ale zároveň je za poslušnost a správné chování odměňujeme. Pro ně je odměnou i možnost dovádět na volno se psy. Proto je po přivolání často jen odměňte, pohrajte si a nechte jim zase volnost. Dobrou motivačí hrou je schovávaná, kdy si pejsek své pány musí hlídat a hledat je. Mezi tím pracujeme, učíme se nové povely a zlepšujeme ty známé.
24 fotek, 19.8.2017, 35 zobrazení, přidat komentář
V sobotu jsme se sešli sice v malém počtu, ale s výbornou náladou ve městě. Každé štěně bylo povahově jiné a tak jsme řešili jak se vypořádat s nejrůznější formou reakcí a chování psa v novém prostředí. Podnětů bylo mnoho. Obecně platí, že vše nové co štěně vidí a objevuje je pro něj velmi lákavé, na druhou stranu se může i dosti bát. Jak se tedy v těchto situacích zachovat?
1. Štěně by mělo jít do města mírně unavené. Ideální je před tím jej trochu vyvenčit, aby vykonalo potřebu na travnatém povrchu a ve městě nemělo problém udržet minimálně stolici.
2. Měli bychom s sebou vzít lákavé pamlsky, které se nám budou hodit k upoutání pozornosti. Pokud je štěně ve stresu, nebo je hyperaktivní, dost často o pamlsek nejeví zájem. Může nám pomoci pískací hračka či přetahovací uzel.
3. Pokud štěně stále nereaguje, má tendenci utíkat, schovávat se, či si lehá- měli bychom zvolit klidnější místo pro nácvik a do rušného prostředí přecházet postupně.
4. V našem hlase by měl znít klid a pohoda. Pokud se pes bojí, neměli bychom jej začít litovat, ale naopak se napřímit a z vesela avšak důrazně jej vyzvat aby nás následovalo. Za každým sebemenším postupem vpřed musí přijít pochvala.
5. Dáváme si na čas. Není cílem vystavit štěně co nejvíce podnětům v krátkém časovém intervalu. Ne každý pes, ne každé plemeno, je natolik ,,splachovací,, že zvládne větší nápor naráz. Proto si vyčleníme více dní a zátěžové prostředí stěžujeme postupně.
6. Vzdor, vzpínání, couvání ani útěk nesmí být tolerován. Každý úkon by měl být proveden až do konce. Pokud slevíme z nároku a odejdeme z daného cviku(podnětu) pryč, pes si to bude pamatovat a příště, ačkoliv se už bát nemusí, bude též vzdorovat, jelikož si bude pamatovat, že toto chování mu již v minulosti prošlo.
7. V kostce poslední a velmi důležitý bod. Nikdy nesmíme obecně cvičit a už vůbec ne trénovat nové obtížné věci ve špatné náladě. Ta se přenáší i na štěně a vzájemná spolupráce bude o to zdlouhavější a těžší.
39 fotek, 20.8.2017, 56 zobrazení, přidat komentář
Občas je potřeba mít doma základní vybavení pro první pomoc. K vyvolání zvracení při otravách nebo pozření cizího tělesa stačí 3% peroxid vodíku. Naředí se 1:1 s vodou a v nutném případě se psu podává do vyvolání zvracení. Při otravách ihned podáváme živočišné uhlí a to jak před vyvoláním zvracení, tak po něm, takže v lékárničce nesmí chybět. Je vhodné také i při průjmech, plynatosti a vůbec nevolnosti. Na drobné rány a kousnutí je vhodná Betadine nebo jiná dezinfekce s jódem. U koček raději bez jódu. Kousné rány se musí vypláchnout pod tlakem do hloubky, povrchové ošetření nestačí. Častým problémem bývají alergické reakce, takže do lékárničky patří i antihistaminika, např Dithiaden. Vhodné je mít i teploměr. Teplotu měříme v konečníku, teploměr namažeme máslem nebo vazelínou a opatrně zasuneme asi 5 cm hluboko. Normální teplota je od 37,5 do 38,7 °C. Léky proti horečce a bolesti, které používáme běžně sami, se pro zvířata nemohou použít. Výjimkou je Novalgin, který se do takové malé příruční lékárničky také hodí. Léky doporučuji podávat vždy až po telefonické poradě s veterinářem, který doporučí dávkování a vhodnost podání v konkrétním případě.
31 fotek, 12.8.2017, 36 zobrazení, přidat komentář
Lidé si často myslí, že malého pejska mohou stále zvedat a přenášet. Ale malý pes je stále psem, takže je pro něj přirozené pohybovat se po vlastních nohách. Pokud ho tedy zvedáme, měli bychom na to psíka upozornit nějakým signálem, aby se na připravil. Většinou nám dá najevo, že je připraven, zvednutím přední nožky. Stejně tak i malý pes musí dodržovat určitá pravidla. Mít své místo, kam si chodí žvýkat kostičku a zároveň tam může být vykázán, když dělá nepravosti. Mít své hračky, které kousat může a respektovat zákaz kousání jiných předmětů. Co ovšem necháme bez dozoru ležet na zemi, to už asi nechceme a kousat se to tedy může. Za to ovšem můžeme potrestat jen sebe a svou zapomnětlivost. Hrabání na zahradě zakážeme jen těžko. To je psu vlastní a přirozené, v zemi si obřas najde kousek jílu, který mu upravuje trávení nebo nějaký minerálu, která mu právě chybí. Pravda, může vyhrabat i kočičinec, ale psi hrabou, i když tam nic takového není. Vymezíme prostě jen kde se to smí a kde ne, ale platit to bude, jako ostatně vše, jen když dáváme pozor.
60 fotek, 12.8.2017, 59 zobrazení, přidat komentář
Tyto dva povely bývají často zaměňovány a majitel je v důsledku nespokojený, že jeho pes mu nevyhověl. Na druhé straně je i nespokojený a hlavně zmatený pes, který neví co od něj jeho pán vlastně žádá. Jak na to?
ČEKEJ- tento povel použijeme v případě, že za ním bude ihned něco následovat. Čili kdy vyšleme do pohybu psa, nebo vykročíme společně. Čekej, pes sedí a my odhodíme hračku, poté psa vybídneme aby ji přinesl- následuje pohyb. Čekej- u přechodu, opět následuje náš společný pohyb po naší výzvě vpřed.
ZŮSTAŇ- je obtížnější. Chceme aby pes vysečkal na daném místě kde se právě nachází. Z tohoto povelu, NIKDY nepřivoláváme psa směrem k sobě, naopak se pro něj my vždy musíme vrátit.
nácvik: na tento cvik by se nemělo pospíchat. Pokud naráz začneme od psa odcházet na větší vzdálenosti, štěně z tohoto povelu začne vybíhat či utíkat směrem k nám. Tak tedy, ideální je když si štěně přivoláme, zaujmeme nějakým pamlskem, kdy pes předsedne a dáme povel lehni. Poté ukážeme v ruce pamlsek a ten položíme na ZEM mezi přední packy a nahlas řekneme ZŮSTAŇ. Poté se zakloníme jakoby jsme naznačili náš odchod, ale jsme stále čelem ke psu, neodvracíme se. Tento pohyb trvá řádově pár sekund, zbytečně jej neprodlužujeme a ihned opět dáváme štěněti pamlsek na zem mezi přední nohy. Poté štěněti dáme volno, pohrajeme si a cvik opakujeme. Nácvik tohoto povelu není o rychlosti provedení, proto si dáváme na čas a naše vzdálenost se prodlužuje postupně.
Mějte na paměti: raději za týden postoupit o pár stop a vědět že štěně nám vydrží ležet, než chtít velikou vzdálenost a napravovat chybu vybíhání.
48 fotek, 5.8.2017, 83 zobrazení, přidat komentář
Na této lekci nás potěšila problematická fenka Zora z minulé lekce. Stačilo pár změn v přístupu a najednou poslouchá, reaguje, prostě nádhera. Zato Tao přestává spolupracovat. Poradila jsem více hraní a důslednosti, ale až doma jsem si uvědomila, že on už má možná všeho až moc. Panička se snaží za něj a on už nechce, odvrací hlavu, nedívá se do očí. Tak mě napadlo, že to zkusíme naopak. Panička si Taa nebude všímat, dokud on sám nenaváže oční kontakt, dokud sám nenabídne, že je připraven. Samozřejmě začne tam, kde pes nemá žádné jiné podněty, nejdříve když jsou sami doma. Panička třeba jen tak chystá dobroty do pamlskovníku a na psa se vůbec nepodívá. Teprve až přiběhne a podívá se jí do očí, dostane nějaký povel a dobrotu. Procházky budou kratší a trochu nudné, aby panička byla jediný zdroj zábavy. Jde se na vodítku a panička bude občas postávat a psa si nevšímá. Až se Tao podívá do očí, předsedne, teprve se půjde proběhnout navolno. Lahodné dobroty a zábavné hračky zůstanou schované, dokud sám nevyzve paničku k nějaké akci. A pak bude zábavné, ale nepříliš dlouhé blbnutí. Prostě - snažit se musí pes a ne pán. Když dlouho postáváte nebo posedáváte na jednou místě, psa to obvykle rychle přestane bavit a snaží se vás přimět k nějaké akci, tak by to na něj mohlo zabrat. Po řádění s bráškou se už nemá cenu o něco snažit, oba kluci jsou unavení a o nikoho jiného nestojí, tak si ho ponechte až na závěr dne, případně jejich setkání občas vynechte.
Elffie roste v dominantní sebevědomou fenu, která se ráda proti ostatním prosazuje. Protože je při hře hrubá, musela být po většinu času na vodítku. Malá štěňata už pro ni nejsou partneři, potřebuje kontakty s dospělými psy, kteří jsou schopni ji vhodně ukáznit. U ní platí dvojnásob, že se o vše musí zasloužit. Žádné jídlo ani hračku nesmí dostat bez vlastní iniciativy a snahy. Nechceš přijít na zavolání? Zkusím to jednou, dvakrát a pak máš smůlu. Lákavá dobrota, případně jídlo zmizí a fenka přiběhne k zavřeným dveřím nebo lhostejnému člověku. Za pět minut zkusíme znovu stejně a při neuposlechnutí se interval zavřených dveří prodlouží. Do misky dáme méně krmení, aby jí hlad více motivoval. Po několika takových lekcích i Elffie pochopí, že příležitost netrvá věčně a když ji promarní, tak má smůlu. Nejpozději jednou za tři pokusy ji přivolat by ovšem fenka měla něco dostat, jinak to vzdá a přestane reagovat vůbec, tak je na páníčcích, aby ji napotřetí zavolali ve vhodnou chvíli - když je blízko a nic ji nerozptyluje. Po většině přivolání by zase měla dostat volno, stejně jako všechna ostatní štěňata. Jak vidíte, výchova malého štěňátka je radost, ale na psího puberťáka už potřebujeme používat různé finty. Ostatním se daří výchova i výcvik pěkně, tak se není třeba rozepisovat, jen Archimu se dnes hodně nechtělo do tunelu, až mám pocit, že si jej spojil s nějakým nepříjemným zážitkem. Necháme ho od něj odpočinout.
15 fotek, 5.8.2017, 25 zobrazení, přidat komentář
113 fotek, 29.7.2017, 69 zobrazení, přidat komentář
Dnes jsme kromě jiného řešili zajímavý problém s příliš nezávislým štěnětem. Páníčci žijí v domku se zahradou a štěně s nimi bylo doma do tří měsíců, nyní už spí venku v boudičce. Panička se ale pečlivě stará. Dbá na to, aby štěně mělo všeho dostatek - stále plnou misku, dobroty a spoustu hraček trvale k dispozici. Fenka je - jak jinak - velmi nezávislá. Nepřichází na zavolání, o odměnu nemá zájem. Snad jen hračka jí upoutá, ale jen na okamžik, ve skupině je ostatně pro každého těžké se napoprvé soustředit. Náprava bude chvíli trvat. Fenka bude dostávat jídlo jen třikrát denně a co nesní, bude uklizeno. Za odměnu se najde něco velmi lahodného, třeba kousek vařeného masíčka, aby jí stálo za to si pro něj na zavolání přiběhnout. A dostane odměnu pokaždé, když přijde na zavolání, občas i když přiběhne jen tak. To aby se naučila se sama k páníčkům vracet. Hračky budou až na dvě stálé sloužit jen ke společné hře s člověkem. A hrát si budou každý den několikrát, čím více, tím lépe. Uvidíme, jak nám to společně půjde. Rozloučili jsme se s rozšafnou Meggi a její paničkou, držíme jim palce.
88 fotek, 16.7.2017, 84 zobrazení, přidat komentář
Sešlo se ás opravdu hodně a tak máme i spousty fotek. Doufám, že pěkně cvičíte dovádění na vodítku, které jsme si předváděli a občas si vzpomenete i na přivolání. Nezapomínejte na chválicí slůvko a hrajte si s hračkami, přetahujte se a hrajte na schovávanou nejen doma, ale hlavně venku.
41 fotek, 5.7.2017, 94 zobrazení, přidat komentář
Štěňata se tentokrát seznamovala s vodou. Zahráli jsme si v lese na schovávanou a s těmi nejmenšími se učili reagovat na jméno. Nezapomeňte trénovat, aby se nám příště dařilo. Rozptyl velikostí štěňat byl příliš velký, proto se na další lekci rozdělime na střední a velké, aby i ti bázlivější měli prostor ke hře.
83 fotek, 30.6.2017, 89 zobrazení, přidat komentář
Prošli jsme si město, přestože bylo teplo, pejskové byli moc šikovní, všechny překážky a úkoly zvládli. Nezapomínejte na vodu, na procházkách je to v létě nutnost. Chůze na vodítku se zatím úplně nedaří, dvojice majitel a pes se dělí do tří typů. Typ tažný - pes vláčí ze všech sil svého majitele a ten za ním více méně nedobrovolně vlaje. Dále typ šplhavý - majitel ručkuje po sebeméně povoleném vodítku a udržuje konstatntní napětí mezi obojkem a rukama. A nakonec vlečný typ, ten jsme dnes neviděli, ale občas se u štěňat vyskytne. Pes se zasekne a nejde a majitel ho vláčí poměrně namáhavě za sebou. Ten se obvykle časem srovná, jak psík získá více sebevědomí. U předchozích dvou je to náročnější, protože vyžaduje změnu přístupu majitele. Normální stav je povolené vodítko. Kam táhne pes, tam se nejde. Pokud už musíme jít stále stejným směrem, slovem a krátkým přiměřeným cuknutím upozorníme štěně, že se netahá a jakmile se tah povolí, vesele chválíme a vykračujeme rázně vpřed. Pro šplhavce připomínám, že nemusíme, ba nesmíme mít vodítko stále napnuté! Zkrátíme ho jen tehdy, když je to potřeba.
38 fotek, 2.6.2017, 93 zobrazení, přidat komentář
Vše, co chceme štěně naučit, děláme pozitivně, radostně, za odměnu. Zpočátku používáme navádění, nejčastěji pamlskem, později necháme štěně chvilku přemýšlet a odměnu dostane, až povel vykoná. Učení pak jde rychle a s radostí. Pes se ho postupně sám dožaduje. Naučíme ho nějakou výchozí polohu, kterou může sám požádat o práci, například předsednutí. Na takovou výzvu zareagujeme a dáme psu nějaký jednoduchý povel, za který dostane odměnu. Nikdy nereagujeme na naléhání psa ve formě skákání, škrábání a štěkotu. Kdybychom si se psem začali v takové situaci hrát nebo cvičit, naučil by se tímto způsobem o pozornost žádat a postupně by své chování zesiloval. Pro pohodové soužití je potřeba, aby pes respektoval náš zákaz, tak jsme si ho také nacvičovali. S některými pejsky to není jednoduché, ale většina psů se ho naučí respektovat i bez fyzických trestů. Těm se při výchově štěněte vyhýbáme. Pro ukáznění nezvládnutelného nezbedy nám obvykle stačí ostré slovní napomenutí a když nepostačí, uchopíle rošťáka za kůži a přitiskneme k zemi. Neobracíme na záda - to je akt usmíření a musí ho udělat psík sám. Ale většinu času by měl být váš vztah se psem v souladu a pozorné spolupráci.
14 fotek, 29.4.2017, 65 zobrazení, přidat komentář
To je obvyklá formulka, když se majiteli nedaří psíka něco naučit. Schválně ve smyslu - vědomě nedělá co chceme? To je možné, pokud nemáme dostatečnou motivaci. Nepřijde na zavolání, protože ten piškot, co máme v ruce, je už desátý a stěně má narvané bříško. Někdy by chtělo, ale nerozumí a když několikrát neuspěje, už mu pamlsek připadá nedosažitelný a frustrované štěně o něj přestane usilovat. Proto dáváme úkoly tak snadné, abychom mohli odměnit nejpozději po třetím povelu. Na to, aby dělalalo něco schválně, tedy s úmyslem nás rozzlobit, je ještě příliš malé. Nezbývá tedy, než hledat příčinu nezdaru v našem vedení a výchově. Jistě vždy najdeme způsob, jak štěně přivést tam, kam chceme, s trochou nápaditosti, vytrvalosti a zjednodušení nároků. Nepřiběhne, když je 10m daleko? Zkusíme ho zavolat, když je u nás. Nesedne si na povel? Navedeme ho pamlskem. Už nechce dobroty? Použijeme jako motivaci hračku. Jsme mnohem chytřejší, zkušenější, silnější, určitě to zvládneme vymyslet. Fotky v pohybu, bohužel, nevyšly, tak aspoň něco.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.