Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


 

dcskolka 

MVDr. Markéta Grešíková google.com
621 alb 46 819 zobrazení 1 oblíbené album 7 fanoušků
Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.

reklama

99 fotek, 3.12.2017, 33 zobrazení, přidat komentář
Mladí pejsci se začínají zajímat o voňavé fenky a nejsou zrovna galantní. Je přirozené a správné, když mladá psí slečna vykáže dotěry do patřičných mezí. Za to fenku nikdy nekáráme, naopak ji podpoříme, aby si zjednala pořádek. Mladí samci se tak naučí zdvořilejšímu chování a to se jim do budoucna bude hodit. Neznamená to, že si holky a kluci nemohou spolu hrát, naopak, i v dospělosti spolu mohou dobře vycházet. Psi se časem naučí rozpoznat, kdy je sexuální chování nežádoucí a kdy má fena naopak to správné období. Protože se ale ke krytí dostane jen málokterý pes, je dobré je hodně zaměstnávat, cvičit a celkově zabavit, aby se na háravé fenky příliš nezaměřovali.
113 fotek, 26.11.2017, 80 zobrazení, přidat komentář
Už několikrát jsme si zde popisovali,. jak správně naučit psa chodit na volném vodítku a netahat. Co vlasně vodítko znamená pro nás? Máme psa pod kontrolou, omezujeme jeho pohyb a korigujeme nežádoucí chování. Co znamená pro psa? Většinozu omezení pohybu a konec hry, proto za připnutí na vodítko štěně vždy odměníme pamlskem. Ale překvapivě také kontrolu nad páníčkem. Pes se zastaví a dlouho cosi očichává a páníček nemůže jít napřed, protože je přeci uvázaný. Pro nejistého psa je to navíc zpráva, že má stále s sebou svého bodyguarda, který ho v případě konfliktu vždy spolehlivě zachrání. Všimněte si, že malí psi jsou často na vodítku útoční, zatímco volě puštění se chovají mnohem pokorněji. Proto při setkání s cizím uvázaným psem svého také vezměte na vodítko a naopak s volně puštěným psem pusťte, pokud je to z bezpečnostních důvodů možné, i toho vašeho. Chraňte malá plemena před velkými agresory, raději se jim vyhněte. Se psem na vodítku komunikujte, zpočátku oznamujte každou změnu tempa i směru, abyste štěně za sebou netahali při každém odbočení. Když na vás štěně nereaguje, připomeňte se krátkým cuknutím. Netahat a nenechat se tahat je základní pravidlo spokojeného venčení. A každý den na vodítku chvilku dovádějte, štěně vás odmění zvýšenou pozorností. Co kdybyste si zase chtěli hrát?
96 fotek, 18.11.2017, 39 zobrazení, přidat komentář
Psi potřebují ujistit, že patří do smečky a mají v ní určité postavení. K tomu slouží rituály. Pro správné chování a dobrý pocit vašeho štěněte je důležité, abchom jim rozuměli a dodržovali je, proto si tu některé důležité popíšeme. Prvním z nich je zdravení. Když se psi probudí nebo se setkají po delším odloučení, vzájemně se vítají, vrtí ocasem, aby šířili svůj pach a olizují si čenichy. Podřízení jedinci se přikrčí, stáhnou uši i ocas a olizují zespodu tlamu dominantnímu psu. Takto pokorně by měli přicházet i k nám. Dominantní jedinec se vítá umírněněji, shora, a dovolí štěněti ho olízat. Podobně klidně by se měl chovat i páníček. Po pár minutách vítání ukončíme, štěně je ujištěno, že je vše v pořádku. Dalším rituálem je společná hra. Tehdy je vše dovoleno, štěně po nás může skákat a dovádět, tahat se o hračku i vyhrát. Zapovězeno je jen hrubé kousání a škrábání, proti tomu se ihned ohradíme. Hra slouží k uvolnění emocí a upevnění vzájemného vstahu. Třetím rituálem je obrana území. té se obvykle neúčastníme, ale pokud máme psů více, víme, jak spolu rádi štěkají na kolemjdoucí. Někteří psi se pokoušejí do obhajoby teritoria zapojit i nás a štěkotem nás upozorňují na každé šustnutí, což se zejména v paneláku moc nehodí. Tam musíme dát najevo, že nám tento rituál nevyhovuje, psa jistit vodítkem a pomalu trénovat útlum na podněty. Prostý zákaz nestačí, musíme ho spojit s neslučitelným chováním - jdi na místo, zůstaň, a další povely za odměnu. Rituál společného lovu můžeme nahradit aportováním, dělení potravy napodobíme krátkým čekáním před miskou s potravou. Pokud používáme rituály správně, pes nemá problém se zařazením ve smečce, je v pohodě, nekonfliktní a snášenlivý. Má jasno a cítí se dobře.
19 fotek, 4.11.2017, 33 zobrazení, přidat komentář
40 fotek, 11.11.2017, 44 zobrazení, přidat komentář
V dnešní skupině byla vesměs štěňata kolem 4 měsíců a starší. O to vice překvapil maličký, tři a půl měsíce starý čivaví kluk, který se hned odvážně zapojil do hry a mnohem větší stejně stará Eliška z něj měla velký respekt. Opravdu tedy záleží na povaze a sebevědomí pejska, i velké štěně může být bázlivé a malý drobek je naopak srdcem hrdina. Každý pes, i čivava, by měl umět několik základních povelů, ale na to mu musíme vymyslet nějakou motivaci. Když nefungují pamlsky a hračky, je to těžké, ale nakonec se podaří najít nějakou laskominu, třeba paštiku v tubě pro psy, která přesvědčí i největší nejedlíky, že stojí za to ji ochutnat. Hraní stále zkoušíme, pes je pro hru stvořen a pokud se naučíme společně si hrát, přetahovat se a prohánět aporty, máme nejlepší motivaci i pouto. Musíme se jí ale věnovat denně, nejlépe několikrát, aby se stala psu náplní a milou zábavou, na kterou se těší. Pokud si se psem nehrajeme pravidelně, odvykne a najde si jinou zábavu, která nám nemusí být vůbec milá. Štěkání na lidi a psy, pronásledování aut, zvěře, hrabání děr na zahradě nebo likvidace domácího vybavení. Ne nadarno se říká, že kdo si hraje, nezlobí a u psů to platí dvojnásob.
25 fotek, 5.11.2017, 27 zobrazení, přidat komentář
34 fotek, 28.10.2017, 54 zobrazení, přidat komentář
Jako všechny povely i trénink výstavního postoje je třeba správně načasovat. Když chceme, aby pes v žádaném postoji samostaně stál až několik minut, musíme ho zpočátku odměnit právě v té vteřince, kdy opravdu na okamžik znehybní. V ruce máme pamlsek, který mu dáme ihned, jak na okamžik strne. Nezapomeneme označit žádoucí chování klikrem nebo chválicím slůvkem. Pokud pes po pamlsku skáče, zabráníme mu v tom přidržením za vodítko. Při sedání podsuneme ruku pod břicho. Pomaličku, jako u výcviku povelu zůstaň, prodlužujeme čas, který štěně musí nehybně stát a dívat se na ruku. Ve výstavním kruhu sice musíme pamlsky trochu schovávat, ale paštikou navoněná ruka a občas nenápadně podaný pamlsek zvládnou udržet potřebnou pozornost psa. U malých pejsků trénujeme postoj jak na stole, tak na zemi v podřepu. Velké psy není třeba zvedat na stůl.
94 fotek, 14.10.2017, 59 zobrazení, přidat komentář
Fotky tentokrát najdete společně, nejprve malá štěňata a pak jsou větší plemena. V obou skupinách jsme probírali tzv. Superpamlsek. Jak štěňata rostou, přestávají nás poslouchat na slovo, často se zajímají o své okolí natolik, že je přivolání na piškot či hračku už nezláká. Proto musíme mít v záloze ještě něco jiného, velmi lákavého, co pes dpstává jen výjimečně. Je to třeba masová konzerva nebo větší kus sušeného či vařeného masa. Máme to uloženo v plastové krabičce a důležité je, aby pes dostal vždy všechno, co v té krabičce je. Má speciální název, který jindy nepoužíváme, třeba dobrůtka nebo masíčko. Učíme na něj stejně, jako na jméno. Řekneme slovo a dáme psu vylízat krabičku s pamlskem. Krabiček můžeme mít několik. Po několika opakováních pes na vyslovení kouzelného slůvka všeho nechá a letí k nám. Když se štěně naučí správně reagovat, omezíme používání superpamlsku na opravdu výjimečné situace, aby mu nezevšedněl, ale dáváme ho zase tak často, aby na něj nezapomněl, tak 3-5x týdně.
130 fotek, 7.10.2017, 42 zobrazení, přidat komentář
Klikr slouží při výcviku k přesnému označení určitého chování nebo postoje. Pro psa znamená "To je dobře" Dostaneš pamlsek" a zárověň označuje ukončení cviku. Aby mu pes porozuměl, musíme ho nejprve významu klikru naučit. Říká se tomu, že si pejka naklikáme. Provádí se to tak, že několikrát za sebou klikneme a okamžitě po každém kliknutí odměníme psíka pamlskem. Opakujeme cvičení v krátkých sériích několikrát denně. Po třech dnech je psík připraven k dalšímu učení.
44 fotek, 23.9.2017, 35 zobrazení, přidat komentář
Majitelé i psíci jsou velmi šikovní. Kromě nováčku umí krásně plnit povely, tak zbývá jen doučit se chůzi na vodítku. Štěnda odvážně a vyrovnaně prošla mezi velkými štěkajícími psy. Na vodítku sice většina zatím tahá, ale když majitelé budou dodržovat pravidlo: "Netahám a tahat se nenechám" , štěňata brzy pochopí tato pravidla. Hraním na vodítku a naváděním pamlskem štěňatům s výcvikem pomáháme.
29 fotek, 9.9.2017, 56 zobrazení, přidat komentář
S další partou štěňat jsme se vypravili do města. Jak se chovat se štěnětem ve městě je popsáno již několikrát v odkazech níže. A proto tentokrát nemohu dodat nic jiného, než že mají všichni velikou pochvalu za snahu a radost z cvičení v tak rušném prostředí.
46 fotek, 17.9.2017, 32 zobrazení, přidat komentář
Výcvik by měl být pro pejska radostná záležitost. Pokud nám pes odbíhá, nechce pracovat a předstírá, že ho zajímá vše ostatní, je někde chyba. Buď máme nedostatečnou motivaci - pes sytý a na pamlsky nemá chuť, nebo unavený, protože cvičíme příliš často a dlouho, případně frustrovaný, protože je často neúspěšný. Proto nesmíme malá štěňata přetěžovat. Cvičíme jen krátce, 2 minuty stačí a pak si hrajeme a dovádíme nebo ho necháme věnovat se svým záležitostem nejméně 10 minut. Sekvence cvičení opakujeme několikrát, asi tak 6x denně, ale jakmile jeví štěně známky útlumu či únavy, necháme mu čas na odpočinek. Zátěž zvyšujeme postupně. Když štěně nechápe, co po něm chceme, musíme snížit náročnost, aby dostalo odměnu nejméně za každý třetí pokus. Pokud možno se snažíme prokládat těžké nové cviky těmi snadnými, co už umí - dvakrát snadno uspěje a teprve potřetí pracujeme na něčem složitějším. Když se nedaří, tak sekvenci ukončíme opět jednoduchým cvikem a odměnou a vrátíme se k němu až později. Často se to štěněti rozleží a pak to jde lépe. Nátlakem nic neurychlíme, jen si převezmeme odpovědnost na sebe a štěně pak cvičí bez zájmu..
71 fotek, 2.9.2017, 88 zobrazení, přidat komentář
Pro nejmenší štěňata jsme středobodem vesmíru a celým jejich světem. Pokud si to nepokazíme fyzickými tresty nebo zavíráním na "samotce" v kotci, štěně je s námi přirozeně rádo a snaží se zavděčit. Mnoho majitelů si v té době myslí, že nepotřebují žádnou motivaci, štěně k nim přiběhne jen tak. Jak roste, začíná se mu rozšiřovat okruh zájmů. Páníčky má doma, tak se venku snaží zabavit vším možným, lákají ho jiní psi, cizí lidé, neznámé vůně, prostě nač si vzpomenete. Z poslušného broučka j najednou nahluchlý puberťák. Myslet si, že teprve teď psa zabavíme hrou, nalákáme na pamlsek nebo začneme cvičit je stejné, jako bychom dítě nejprve nechali dělat si, co chce a teprve v pubertě ho chtěli vést k poslušnosti. To je pak už marné. Proto pracujeme od začátku s motivací, což je hračka, pamlsek, nebo jen radostné dovádění a spoklečně sdílené emoce. Puberťáky musíme omezit tak, aby nemohli páchat nepravosti, ale zároveň je za poslušnost a správné chování odměňujeme. Pro ně je odměnou i možnost dovádět na volno se psy. Proto je po přivolání často jen odměňte, pohrajte si a nechte jim zase volnost. Dobrou motivačí hrou je schovávaná, kdy si pejsek své pány musí hlídat a hledat je. Mezi tím pracujeme, učíme se nové povely a zlepšujeme ty známé.
24 fotek, 19.8.2017, 33 zobrazení, přidat komentář
V sobotu jsme se sešli sice v malém počtu, ale s výbornou náladou ve městě. Každé štěně bylo povahově jiné a tak jsme řešili jak se vypořádat s nejrůznější formou reakcí a chování psa v novém prostředí. Podnětů bylo mnoho. Obecně platí, že vše nové co štěně vidí a objevuje je pro něj velmi lákavé, na druhou stranu se může i dosti bát. Jak se tedy v těchto situacích zachovat?
1. Štěně by mělo jít do města mírně unavené. Ideální je před tím jej trochu vyvenčit, aby vykonalo potřebu na travnatém povrchu a ve městě nemělo problém udržet minimálně stolici.
2. Měli bychom s sebou vzít lákavé pamlsky, které se nám budou hodit k upoutání pozornosti. Pokud je štěně ve stresu, nebo je hyperaktivní, dost často o pamlsek nejeví zájem. Může nám pomoci pískací hračka či přetahovací uzel.
3. Pokud štěně stále nereaguje, má tendenci utíkat, schovávat se, či si lehá- měli bychom zvolit klidnější místo pro nácvik a do rušného prostředí přecházet postupně.
4. V našem hlase by měl znít klid a pohoda. Pokud se pes bojí, neměli bychom jej začít litovat, ale naopak se napřímit a z vesela avšak důrazně jej vyzvat aby nás následovalo. Za každým sebemenším postupem vpřed musí přijít pochvala.
5. Dáváme si na čas. Není cílem vystavit štěně co nejvíce podnětům v krátkém časovém intervalu. Ne každý pes, ne každé plemeno, je natolik ,,splachovací,, že zvládne větší nápor naráz. Proto si vyčleníme více dní a zátěžové prostředí stěžujeme postupně.
6. Vzdor, vzpínání, couvání ani útěk nesmí být tolerován. Každý úkon by měl být proveden až do konce. Pokud slevíme z nároku a odejdeme z daného cviku(podnětu) pryč, pes si to bude pamatovat a příště, ačkoliv se už bát nemusí, bude též vzdorovat, jelikož si bude pamatovat, že toto chování mu již v minulosti prošlo.
7. V kostce poslední a velmi důležitý bod. Nikdy nesmíme obecně cvičit a už vůbec ne trénovat nové obtížné věci ve špatné náladě. Ta se přenáší i na štěně a vzájemná spolupráce bude o to zdlouhavější a těžší.
39 fotek, 20.8.2017, 55 zobrazení, přidat komentář
Občas je potřeba mít doma základní vybavení pro první pomoc. K vyvolání zvracení při otravách nebo pozření cizího tělesa stačí 3% peroxid vodíku. Naředí se 1:1 s vodou a v nutném případě se psu podává do vyvolání zvracení. Při otravách ihned podáváme živočišné uhlí a to jak před vyvoláním zvracení, tak po něm, takže v lékárničce nesmí chybět. Je vhodné také i při průjmech, plynatosti a vůbec nevolnosti. Na drobné rány a kousnutí je vhodná Betadine nebo jiná dezinfekce s jódem. U koček raději bez jódu. Kousné rány se musí vypláchnout pod tlakem do hloubky, povrchové ošetření nestačí. Častým problémem bývají alergické reakce, takže do lékárničky patří i antihistaminika, např Dithiaden. Vhodné je mít i teploměr. Teplotu měříme v konečníku, teploměr namažeme máslem nebo vazelínou a opatrně zasuneme asi 5 cm hluboko. Normální teplota je od 37,5 do 38,7 °C. Léky proti horečce a bolesti, které používáme běžně sami, se pro zvířata nemohou použít. Výjimkou je Novalgin, který se do takové malé příruční lékárničky také hodí. Léky doporučuji podávat vždy až po telefonické poradě s veterinářem, který doporučí dávkování a vhodnost podání v konkrétním případě.
31 fotek, 12.8.2017, 35 zobrazení, přidat komentář
Lidé si často myslí, že malého pejska mohou stále zvedat a přenášet. Ale malý pes je stále psem, takže je pro něj přirozené pohybovat se po vlastních nohách. Pokud ho tedy zvedáme, měli bychom na to psíka upozornit nějakým signálem, aby se na připravil. Většinou nám dá najevo, že je připraven, zvednutím přední nožky. Stejně tak i malý pes musí dodržovat určitá pravidla. Mít své místo, kam si chodí žvýkat kostičku a zároveň tam může být vykázán, když dělá nepravosti. Mít své hračky, které kousat může a respektovat zákaz kousání jiných předmětů. Co ovšem necháme bez dozoru ležet na zemi, to už asi nechceme a kousat se to tedy může. Za to ovšem můžeme potrestat jen sebe a svou zapomnětlivost. Hrabání na zahradě zakážeme jen těžko. To je psu vlastní a přirozené, v zemi si obřas najde kousek jílu, který mu upravuje trávení nebo nějaký minerálu, která mu právě chybí. Pravda, může vyhrabat i kočičinec, ale psi hrabou, i když tam nic takového není. Vymezíme prostě jen kde se to smí a kde ne, ale platit to bude, jako ostatně vše, jen když dáváme pozor.
60 fotek, 12.8.2017, 56 zobrazení, přidat komentář
Tyto dva povely bývají často zaměňovány a majitel je v důsledku nespokojený, že jeho pes mu nevyhověl. Na druhé straně je i nespokojený a hlavně zmatený pes, který neví co od něj jeho pán vlastně žádá. Jak na to?
ČEKEJ- tento povel použijeme v případě, že za ním bude ihned něco následovat. Čili kdy vyšleme do pohybu psa, nebo vykročíme společně. Čekej, pes sedí a my odhodíme hračku, poté psa vybídneme aby ji přinesl- následuje pohyb. Čekej- u přechodu, opět následuje náš společný pohyb po naší výzvě vpřed.
ZŮSTAŇ- je obtížnější. Chceme aby pes vysečkal na daném místě kde se právě nachází. Z tohoto povelu, NIKDY nepřivoláváme psa směrem k sobě, naopak se pro něj my vždy musíme vrátit.
nácvik: na tento cvik by se nemělo pospíchat. Pokud naráz začneme od psa odcházet na větší vzdálenosti, štěně z tohoto povelu začne vybíhat či utíkat směrem k nám. Tak tedy, ideální je když si štěně přivoláme, zaujmeme nějakým pamlskem, kdy pes předsedne a dáme povel lehni. Poté ukážeme v ruce pamlsek a ten položíme na ZEM mezi přední packy a nahlas řekneme ZŮSTAŇ. Poté se zakloníme jakoby jsme naznačili náš odchod, ale jsme stále čelem ke psu, neodvracíme se. Tento pohyb trvá řádově pár sekund, zbytečně jej neprodlužujeme a ihned opět dáváme štěněti pamlsek na zem mezi přední nohy. Poté štěněti dáme volno, pohrajeme si a cvik opakujeme. Nácvik tohoto povelu není o rychlosti provedení, proto si dáváme na čas a naše vzdálenost se prodlužuje postupně.
Mějte na paměti: raději za týden postoupit o pár stop a vědět že štěně nám vydrží ležet, než chtít velikou vzdálenost a napravovat chybu vybíhání.
48 fotek, 5.8.2017, 82 zobrazení, přidat komentář
Na této lekci nás potěšila problematická fenka Zora z minulé lekce. Stačilo pár změn v přístupu a najednou poslouchá, reaguje, prostě nádhera. Zato Tao přestává spolupracovat. Poradila jsem více hraní a důslednosti, ale až doma jsem si uvědomila, že on už má možná všeho až moc. Panička se snaží za něj a on už nechce, odvrací hlavu, nedívá se do očí. Tak mě napadlo, že to zkusíme naopak. Panička si Taa nebude všímat, dokud on sám nenaváže oční kontakt, dokud sám nenabídne, že je připraven. Samozřejmě začne tam, kde pes nemá žádné jiné podněty, nejdříve když jsou sami doma. Panička třeba jen tak chystá dobroty do pamlskovníku a na psa se vůbec nepodívá. Teprve až přiběhne a podívá se jí do očí, dostane nějaký povel a dobrotu. Procházky budou kratší a trochu nudné, aby panička byla jediný zdroj zábavy. Jde se na vodítku a panička bude občas postávat a psa si nevšímá. Až se Tao podívá do očí, předsedne, teprve se půjde proběhnout navolno. Lahodné dobroty a zábavné hračky zůstanou schované, dokud sám nevyzve paničku k nějaké akci. A pak bude zábavné, ale nepříliš dlouhé blbnutí. Prostě - snažit se musí pes a ne pán. Když dlouho postáváte nebo posedáváte na jednou místě, psa to obvykle rychle přestane bavit a snaží se vás přimět k nějaké akci, tak by to na něj mohlo zabrat. Po řádění s bráškou se už nemá cenu o něco snažit, oba kluci jsou unavení a o nikoho jiného nestojí, tak si ho ponechte až na závěr dne, případně jejich setkání občas vynechte.
Elffie roste v dominantní sebevědomou fenu, která se ráda proti ostatním prosazuje. Protože je při hře hrubá, musela být po většinu času na vodítku. Malá štěňata už pro ni nejsou partneři, potřebuje kontakty s dospělými psy, kteří jsou schopni ji vhodně ukáznit. U ní platí dvojnásob, že se o vše musí zasloužit. Žádné jídlo ani hračku nesmí dostat bez vlastní iniciativy a snahy. Nechceš přijít na zavolání? Zkusím to jednou, dvakrát a pak máš smůlu. Lákavá dobrota, případně jídlo zmizí a fenka přiběhne k zavřeným dveřím nebo lhostejnému člověku. Za pět minut zkusíme znovu stejně a při neuposlechnutí se interval zavřených dveří prodlouží. Do misky dáme méně krmení, aby jí hlad více motivoval. Po několika takových lekcích i Elffie pochopí, že příležitost netrvá věčně a když ji promarní, tak má smůlu. Nejpozději jednou za tři pokusy ji přivolat by ovšem fenka měla něco dostat, jinak to vzdá a přestane reagovat vůbec, tak je na páníčcích, aby ji napotřetí zavolali ve vhodnou chvíli - když je blízko a nic ji nerozptyluje. Po většině přivolání by zase měla dostat volno, stejně jako všechna ostatní štěňata. Jak vidíte, výchova malého štěňátka je radost, ale na psího puberťáka už potřebujeme používat různé finty. Ostatním se daří výchova i výcvik pěkně, tak se není třeba rozepisovat, jen Archimu se dnes hodně nechtělo do tunelu, až mám pocit, že si jej spojil s nějakým nepříjemným zážitkem. Necháme ho od něj odpočinout.
15 fotek, 5.8.2017, 25 zobrazení, přidat komentář
113 fotek, 29.7.2017, 69 zobrazení, přidat komentář
Dnes jsme kromě jiného řešili zajímavý problém s příliš nezávislým štěnětem. Páníčci žijí v domku se zahradou a štěně s nimi bylo doma do tří měsíců, nyní už spí venku v boudičce. Panička se ale pečlivě stará. Dbá na to, aby štěně mělo všeho dostatek - stále plnou misku, dobroty a spoustu hraček trvale k dispozici. Fenka je - jak jinak - velmi nezávislá. Nepřichází na zavolání, o odměnu nemá zájem. Snad jen hračka jí upoutá, ale jen na okamžik, ve skupině je ostatně pro každého těžké se napoprvé soustředit. Náprava bude chvíli trvat. Fenka bude dostávat jídlo jen třikrát denně a co nesní, bude uklizeno. Za odměnu se najde něco velmi lahodného, třeba kousek vařeného masíčka, aby jí stálo za to si pro něj na zavolání přiběhnout. A dostane odměnu pokaždé, když přijde na zavolání, občas i když přiběhne jen tak. To aby se naučila se sama k páníčkům vracet. Hračky budou až na dvě stálé sloužit jen ke společné hře s člověkem. A hrát si budou každý den několikrát, čím více, tím lépe. Uvidíme, jak nám to společně půjde. Rozloučili jsme se s rozšafnou Meggi a její paničkou, držíme jim palce.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.