Název

28.4.2013 - Co dělat, když se štěňta perou

Popis

Počasí bylo pěkné a štěňata tak fotogenická, že máme spousty fotek. Doufám, že vás jimi nezahltíme a najdete si tam toho svého broučka. Na louce panovala skvělá nálada a žádné větší neshody jsme nezaznamenali, ačkoliv ve skupině byli dva kluci puberťáci a jeden dospělý pejsek. Malý ovčáček Brit se ale nedávno setkal se svým bráškou, se kterým se 14 dní neviděli a pustili se do sebe, až chlupy lítaly, docela jako velcí psi.Tak jsme se dostali na téma, jak řešit šarvátky štěňat, kdy je nechat a kdy naopak zasáhnout. Je třeba si uvědomit, že pranice mezi sourozenci jsou zcela normální. Štěňata si při nich neublíží, potřebují si stanovit hierarchii, dokud jsou malá a nehrozí zranění. Zároveň se naučí tyto spory ukončit, podřídit se , zastavit agresi silnějšího. Ne vždy bude ten, který spor vyvolá, i vítězem. Štěňata se postupně učí rvačkám předcházet, odhadnout své síly. Je to důležitý nácvik sociálních dovedností a k životu štěněte patří. Kdy tedy zasahovat? Pokud je jedno štěně výrazně slabší a silnější sourozenec ho trvale šikanuje a trápí, i když se mu podřídí. Také když se spojí více štěňat a vyberou si jednu oběť, je třeba ji ochránit. Samozřejmě vždy, když nevycválaný puperťák obtěžuje a tyranizuje mladší nebo menší štěně. Spory vyrovnaných jedinců si štěňata obvykle vyřeší sama. Netolerujeme ovšem projevy žárlivosti a přivlasnování lidí, protože tím se štěně dostává v hierarchii nad svého majitele. "Ty jsi můj a já rozhoduji o tom, kdo se k tobě smí přiblížit."

Nastavení