Název

2.11.2015 - Jak vyzrát na štěkání v autě

Popis

Co když pejsek dělá, co nechceme - například vyje a štěká v autě nebo nás rve za kalhoty - a naopak nedělá, co chceme - ani na okamžik nepočká, zmítá se a brání, když ho potřebujeme zapnout na vodítko. Je potřeba si uvědomit, že pejsek vždy dělá to, co mu přináší nějaké potěšení a výhody. Lilly štěká v autě pravděpodobně proto, že se těší na následující procházku. Když panička zastaví a jde se ven, utvrdí se v tom, že štěkání přimělo paničku zastavit a fenka je odměněna procházkou. Příště bude štěkat o to usilovněji, oč déle trval její štěkot a oč více štěkala, než se vystoupilo. Způsobů, jak to odbourat, je mnoho, ale řekneme si o dvou zcela protikladných. První řešení je pomocí trestu - ve smyslu behaviorálním. Tedy, stane se něco, co je nepříjemné pro fenku a tím se nežádoucí chování utlumí. Například - pomocník při prvním štěknutí vysloví zákaz a pocáká fenku rozprašovačem. Jak ztichne, následuje pochvala a po chvíli klidu se jde ven. Dá se také použít cuknutí vodítkem připevněním k obojku, zachrastěním plechovnou a pod. Funguje to, ale vyžaduje to dobré načasování a pomocníka. Pozor ovšem na učení v řetězcích! Druhou metodou je nežádoucí chování vůbec nedopustit. Sedneme do auta a dříve, než se rozjedeme, fenku, která je ještě potichu, pochválíme, vystoupíme a jdeme ven. To je odměna. Případně přidáme povel Ticho a dáme pamlsek. To abychom měli něco až nebudeme moci zastavit. Postupně dobu mezi nasednutím a vystoupením prodlužujeme, nastartujeme, pak ujedeme pár metrů. Pokud fenka začne štěkat, postupovali jsme moc rychle. Fenku odneseme zpět domů bez procházky - to je trest - a za několik minut to zkusíme znovu na kratší dobu.
Jak na Megie jsme si ukázali prakticky - přesné načasování odměny i zákazu je u ní nezbytné, je jako blesk. Příště to budeme ještě trénovat, na ni nám teorie nestačí.

Nastavení