Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

dcskolka 

MVDr. Markéta Grešíková google.com
612 alb 45 147 zobrazení 1 oblíbené album 7 fanoušků
Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.

reklama

13 fotek, 26.8.2015, 56 zobrazení, přidat komentář
Malá štěňata byla na rozdíl od bandy velkých jen tři. Povídali jsme si o správném načasování povelů - šeltie musí dostat pochvalu ve vhodném zlomku vteřiny a nějaké drbání či dlouhé chválení takového pracanta ruší. Nejlepší je asi klikr nebo velmi krátké slůvké, jinak Teddy protestuje štěkáním. Myslí mu to prostě strašně rychle a paničce nezbývá, než se přizpůsobit a reagovat rychlostí blesku. Jinak jsou oba velmi šikovní a dnes končili. Čenda uvažuje jinak, u něj se uplatní výcvik povelu lehni pomocí zachycení. Je hodně samostatný a nechce se nechat jen tak vést. Když si lehne, dostane povel a odměnu. Není hloupý, za pár opakování si to doma v klidu spojí, protože si lehá rád. Hlavně zpočátku neopakujeme povel předem, jinak by pro něj slovo ztratilo význam. Vůbec povely neopakujeme, ani Maxovi, stačí ho jednou vyslovit a počkat, až ho psík udělá. Když ne, přerušíme krátce cvičení a zkusíme později znovu. Cvičíme krátce, skončíme něčím snadným, co má pes rád a pomazlíme se nebo si pohrajeme, protože konec cvičení často psíka rozmrzí - většinu psů cvičení velmi baví.
31 fotek, 26.8.2015, 84 zobrazení, přidat komentář
Byla nás plná zahrada, štěňata se vybláznila podle svých představ a určitě zbytek dne (k radosti páníčků) spala a odpočívala. Zkusili jsme se naučit, jak upoutat pozornost štěněte, abychom s ním mohli pracovat. Pokud si štěně hraje, něco očichává a zkoumá, nemá smysl křičet na ně opakovaně povely, které stejně nesplní. Musíme získat jeho pozornost. Jak ??? Různě, podle typu štěněte. Možnosti - zavoláme vysokým veselým a lákavým hlasem, zatleskáme, předstíráme, že utíkáme pryč, zašustíme pytlíkem s pamlsky, zapískáme, třeba i pískací hračkou. Jakmile na nás štěně koukne, jásáme a odměníme ho a můžeme začít s učením. Štěně udrží pozornost jen chvíli, musíme být připraveni a cvičení zbytečně neprotahovat. Chůzi na vodítku učíme malé štěně nejlépe na pamlsek, či hračku. Těmito lákadly si umístíme štěně do polohy, kterou vyžadujeme, chválíme, opakujeme povel (K noze atd.) a průběžně odměňujeme. Štěně vydrží opět jen krátce, nesmíme cvičení prodlužovat. Trpělivost a důslednost jsou nezbytné a vedou pomalu k cíli. Rozhodně nedoporučuji s malým štěnětem škubat, jeho krk je křehký a mohl by se poranit. Pokud štěně tahá, zastavíme se a rozejdeme, až tah povolí. Dobré je jít třeba jiným směrem. Postupně štěně pochopí, že tahání a věšení se na vodítku k cíli nevede.
38 fotek, 19.8.2015, 69 zobrazení, přidat komentář
Problémy, se kterými se musí vyrovnat majitelé malých plemen, jsou do určité míry specifické. Malý psik většinou nemá tendenci chovat se dominantně vůči majitelům, i když existují výjimky, jeho hravé kousání a škrábání nás zdaleka tak netrápí, jako u velkého psa. Loudění nám často připadá roztomilé, skákání na klín, sedačky a postel je obvyklé a často vítané. Za to majitelé s takovým malým pejskem často manipulují, stále jej nosí a zvedají bez varování, jako by to byla jen plyšová, hračka. Často pak mezi psem a majitelem vzniká nedorozumění a psíček se najednou stane kousavým a nepříjemným. Proto mějme na paměti, že i malý pes musí dodržovat určitá pravidla, respektovat zákazy a naopak být respektován od jako osobnost. Například psa nosíme, jen pokud je to nezbytně nutné a vždy ho předem upozorníme, že ho budeme zvedat. Na jakoukoliv manipulaci by pes měl být upozorněn slovně předem, aby se připravil. Do postele či na sedačky by pes měl skákat jen s naším svolením - někdy je mokrý nebo špinavý a pak musí respektovat zákaz. Někdo si psa na nábytku vůbec nepřeje. Ani to není problém, pokud dokážeme na zákazu trvat a pes ho dodržuje i v naší nepřítomnosti. Vždyť velcí psi na sedačky obvykle nelezou a přesto jsou s páníčky v pohodě. Nejhorším traumatem pro řadu oddaných psíků je strach z odloučení. Jak na něj? Nejprve naučíme štěně, že se po odchodu hned vrátíme. Spojíme s nějakým slovem - třeba Přijdu. Vracíme se opravdu hned, dřív, než štěně začne naříkat nebo panikařit. Při delším ochodu - na pár minut - dáme štěněti velkou hovězí kost s masem, nebo naplněný kong granulkami, mraženým masem ši jogurtem. Jindy takovu odměnu nedáváme. Vracíme se pokud možno tak, aby pamlsek vydržel téměř celou dobu naší nepřítomnosti. Je samozřejmé, že štěně musí být vyvenčené a vydováděné. Dobu prodlužujeme postupně a štěně necháváme na místě, kde je zvyklé. Při výcviku je stejně jako u velkých psů výhodnější psa motivovat, než do splnění povelů tlačit. Při motivaci se snaží pes, jinak páníček. Nač se namáhat, když to jde snadněji. Ať se snaží ti naši pejsánci. Musíme to ovšem vydržet a když se psovi nechce, prostě jen neodměnit a hned nepřevzít iniciativu. Uvidíte, oč snadněji to pak půjde.
32 fotek, 12.8.2015, 98 zobrazení, přidat komentář
Štěňátka dělají velké pokroky ve vzájemném chování, učí se, že hra je mnohem zábavnější, než rvačka a tak proběhla dnešní školička ve velmi přátelské atmosféře. I Cilka si našla kamaráda ve dospívajícím kokříkovi Bazym a ačkoliv si stále troufala na RTW Eimy, té už nestálo za to ji ukáznit. Vzájemnými kontakty štěňátka zmoudří, místo konfliktu se naučí ustoupit, když o nic nejde. Pak jsme chvilku pracovali a odpočívali. I to je v horku nutné. Každý pes vyžaduje individuální přístup. Bazy neposlouchá ani na pamlcek, protože má pořád plné bříško. Do misky bude dostávat je maličko nebo vůbec nic, všechno jídlo si odpracuje na procházkách, aby mohl dostávat spoustu odměn a měl na ně chuť. Za každé přiběhnutí, i bez přivolání, každý pohled do očí, a samozřejmě zvlášť za splněný povel, dostane jedno sousto. A občas to bude úžasná lahůdka, třeba masíčko, jako překvapení. Jinak klidně jen granulka, když o nic nejde. Tao za pamlsek zcela porušil pravidlo, že bulíčci se učí až po mnoha opakováních a lehni pochopil napodruhé. Nejlépe se štěňata učí naváděním pamlskem. Jak rychle jim to jde, často záleží na páníčkově šikovnosti. Slovní povel nejprve připojíme, až je psíček v požadované poloze, teprve po několika opakováních ho říkáme předem a to jen jednou a pak necháme štěně chvilku přemýšlet, za co že mu tu odměnu vlastně dáváme. Nejprve reaguje spíš na náš postoj či gesto, teprve později začne chápat i slovo.
6 fotek, 12.8.2015, 53 zobrazení, přidat komentář
Štěňata se nám během hodiny různě zamotávala a uzlovala jedno do druhého - viz fotky, nechali jsme je jejich hrám a povídali si o nácviku samoty. Páníčci od šeltie Tobíka mě potěšili - používají správnou metodu nácviku odloučení. Jakou? Především malého aktivního pejska ráno dostatečně vyvenčí a utahají procházkou a hrou. Panička nachystá misku s krmením a různé hračky. To všechno dostane Toby až těsně před odchodem rodiny do práce. Takže se vlastně nemůže dočkat, až zaklapnou dveře a on se pustí do bašty i hraní.To trošku idealizuji, Tobík samozřejmě ví, že bude v bytě sám a protestuje naříkáním. Trvá mu to ale jen chvilku a pak se uklidní a věnuje svým záležitostem - misce, hračkám a pěkně napapaný a unavený většinu času prospí.
16 fotek, 5.8.2015, 71 zobrazení, přidat komentář
Sešli se nám bulíčci a tak o výměnu názorů nebyla nouze. Pokud jsou partneři rovnocenní, žádný se nebojí a oba se vzájemně vyhledávají, je možné je nechat krátké konflikty řešit samostatně. Naučí se tím sebeovládání, použítí uklidňujících signálů i ukončení sporu a nastolení příměří. To vše budou v dospělosti velmi potřebovat. Nikdy ale nedovolíme, aby jeden pes stále vyhledával šarvátky se slabším soupeřem a trvale vyhrával. To by mu charaker naopak pokazilo. Dostali jsem se k otázce, co dělat, když se proti nám štěně ohradí, zavrčí, nebo se ožene. Máme se stáhnout nebo ho naopak přeprat a polložit na lopatky? Ani jedno. Klidně, bez křiku a zbytečného povyku uděláme,co jsme chtěli, a až se štěně při manipulaci zklidní a je hotovo, pochválíme ho, jako by se nic nestalo. Tak pochopí, že jsme nad věcí a jeho raplování nás nechá naprosto chladnými, jako správné vůdce smečky. Jdeme-li do kolfliktu, dáváme najevo, že to s naším postavením je nahnuté a nevěříme si, že jsme vlastně na stejné úrovni jako malé psí mimino. Takže klid, nadhled a jistota z nás dělá správného šéfa, který vždy ví, co je třeba. Spolehlivě provedený zákazový povel nám získá u psa body k dobru, jak si vyzkoušela panička Bowieho - pejsek je pak velmi ochotný s paničkou spolupracovat.
A jestli pes má poslouchat, protože musí a když ne, tak ho majitel donutí a nebo ho raději uplácet hračkami, pamlsky a dováděním? Odpovězte si každý sám - jsou stejní, jako my. Budete raději a ochotněji pracovat, protože jinak vás šéf seřve nebo proto, že za dokončenou práci dostanete prémie a pochvalu před všemi spolupracovníky? Možná vás to překvapí, ale savci i ptáci prostě pod nátlakem a bez odměny pracují stejně otráveně a neochotně, jako my. Zato za odměnu jsou sami snaživí a nápadití. Takže při nátlakové metodě maká člověk, snaží se a tlačí neochotného psa do správných cviků, zatímco při pozitivní motivaci se snaží pes a když to trochu zjednoduším, majitel si prostě jen vybírá, co bylo správně. Pokud to majitel dělá dobře, je pohoda na obou stranách a cvičení jde jakoby samo. A když se nedaří, zpomalíme, zjednodušíme úkol, aby pejsek častěji uspěl a měl chuť pokračovat. Cvičíme krátce, štěňata nesmíme přetěžovat.
34 fotek, červenec 2015, 55 zobrazení, přidat komentář
Ve vedrech jsou šteňata rychle utahaná, na našich lekcích je tedy necháváme, ať si hrají podle svého a povely budou nacvičovat páníčci jen brzy ráno při snesitelné teplotě.Zopakovali jsme si, že malé štěně nejprve zvykáme na jméno, které spojujeme s příjemnými zážitky - plnou miskou, s hrou a odměnami. Není dobré používat jméno před zákazovým povelem, tam je na místě přísné FUJ, NE nebo NESMÍŠ a hlavně je důležité dotáhnout zákaz do úspěšného konce - ukončení nedovolené akce. U malého štěněte je docela snadné trénovat přivolání, jsme laskaví a neodolatelní a VŽDY, když štěně přiběhne, chválíme ho, odměníme a radujeme se. Vhodné je štěňátko zase pustit, aby si přivolání nespojovalo s nepříjemnou ztrátou svobody. V těchto extrémně teplých dnech není dobré být se štěnětem venku, zvlášť na rozpálené dlažbě dlouhou dobu. Raději jen na chvíli a častěji, než si přivodit přehřátí. Pokud pejsek najednou zeslábne až padá, zrychleně dýchá, slintá, případně přestává vnímat, rychle s ním do chladna, tlapky ochladit studenou vodou (ne celé tělo !) a pokud může polykat, podat chladnou vodu.Nejlepší je ale celé situaci předejít a hlavní procházku si odbýt brzy ráno, kdy ještě sluníčko nepálí.
107 fotek, 27.7.2015, 59 zobrazení, přidat komentář
Šikovní Dante a Indie dnes školku dokončili, zatímci Lilli a Cilka byli poprvé, tak jsme toho měli k povídání opravdu hodně. Čert už trochu dělal čest svému jménu a zlobil, tak půjde příště k velkým. Trénovali jsme hru na vodítku a jako vždy přivolání. U výcviku povelu zůstaň je velmi důležité nespěchat a štěně nejprve naučit v klidu čekat na druhý pamlsek, zatímco se majitel nehýbe. Teprve až to máme zvládnuté, přidáme krok dozadu a zkrátíme čas čekání. Jako při každém výcviku platí, že když to nejde, zjednodušíme nároky, aby štěně co nejčastěji uspělo. Počasí bylo nakonec ideální, ani nekáplo a tak prohloupili ti, kteří z obavy před deštěm zůstali doma. Další lekci maličkých plánujeme krátce po 17. hodině ve středu 5.8., zatímco velcí se pro změnu sejdou už v pondělí 3.8. Přidány fotky od Jitky Flachsové.
94 fotek, 15.7.2015, 98 zobrazení, přidat komentář
Na louce se sešlo 7 nováčků - velcí i maličcí a tak jsme zpočátku museli malé proti velkým chránit. Po chvíli se ale ukázalo, že charakter je víc než velikost a tak si jezevčík Čenda opravdu užíval hrátky snad s každým psem a Yvetka se předvedla jako pěkná potvůrka. Opět jsme se potýkali se základy výchovy - za loužičky netrestáme, ale vynášíme psíčka co nejčastěji, klidně každých 15 minut, pokud nespí. Někteří to prostě ještě nejsou schopni déle vydržet. A venku za vykonání potřeby pochválíme. Tresty nácvik neurychlí, jen si pokazíme vztah. Také plácání srolovanými novinami za přestupky už je metoda překonaná. Lepší je důsledně a přísně naučit zákazový povel, který jsme si předvedli. Minubulíček ukázal, že je opravdu tvrdohlavý a přinutil mě při zákazu udělat hodně přísného psa. Nevadí, s každým dalším zákazem, úspěšně dovedeným do zdárného konce, se ochota psíka poslechnout zvyšuje. Cvik zákazu končí, když psík odběhne a ztratí zájem. Když něco zakážeme, nikdy to psovi po ukončení cviku nedáme. Raději po několika vteřinách až minutách psíčka přivoláme, dáme jiný povel a za to odměníme něčím jiným. Dobře provedený zákazový povel upevňuje vztah nezi psem a jeho pánem, nenarušuje ho. Pes se učí pána respektovat, rozumí mu a považuje si ho - majitel ví, co chce a umí si to prosadit. S ním bude psík v bezpečí a bude mít jasná pravidla a to psi velmi oceňují. Pes je připraven hned k další spolupráci. Po plácnutí novinami, zvláště bez výstrahy, je pes zmatený, rozzlobený, reaguje štěkotem nebo útěkem, nerozumí tomu, co se stalo. Ne že by ho to nějak výrazně poškodilo, ale porozumění to neprospívá. Příště se rozdělíme trochu jinak, protože přibudou další, opravdu malinká štěňátka. S menšími budeme dovádět ve středu v 17.15 a větší se sejdou v pátek v 16.30. za většinu fotek děkuji opět Jitce Flachsové.
12 fotek, 15.7.2015, 63 zobrazení, přidat komentář
Pobyt na nádraží a jízda vlakem či autobusem je pro citlivé psí smysly opravdovou zátěží. Všude je směs různých pachů, nezvyklé zvuky, otřesy a nárazy,těsná blízkost cizích lidí. Navíc chceme, aby pejsek vydržel na svém místě, nemůžeme ho nechat volně běhat po nástupištích, ani mezi cestujícími. Čím dříve se začneme na cestování připravovat a trénovat, tím lépe se nám i štěněti povede. Během naší lekce si štěňata většinou spolu hrají a náročnost prostředí celkem ignorují. Jak je vidět na fotkách, psíčci vesele vybíhají z výtahu na perón a nerozhází je ani cizí lidé, ani odjíždějící vlak.Jedna návštěva ale nestačí, je třeba cvik opakováním upevňovat. Základem úspěchu je opět náš absolutní klid, suverenita a dobrá nálada. Pokud se štěně něčeho lekne, my nereagujeme, ani nelitujeme, ani nechválíme, prostě předstíráme, že se nic nestalo. Pozor - pejskové musí být při přepravě zabezpečení - buď náhubkem, nebo přepravkou. A zase je na páníčkovi, aby se štěnětem vše v předstihu nacvičil.
27 fotek, 8.7.2015, 62 zobrazení, přidat komentář
Štěňata si v teplém odpoledni hezky hrála a dováděla - viz fotky, za které moc děkuji p.Jitce, a my jsme si povídali o problémech i radostech typických pro toto období. Jednou z důležitých věcí je, zvládnout cestování. Štěně je většinou aktivní a zvídavé, omezení pohybu v autě se musí naučit. Některá štěňata jsou od prvního rozjezdu v autě spokojená, koukají kolem sebe a za chvíli usnou. Jiná jsou neklidná a nervózní, kňučí, nesednou si, někdy štěkají. Některým je během jízdy nevolno, začnou slintat a brzy máme co uklízet. Víme, že podle vyhlášky musí být pes během jízdy v autě zabezpečen.Měl by být v kufru, v přepravce, nebo na zadní sedačce s bezpečnostními pásy. Neučíme štěně jezdit na klíně, nebo na podlaze auta, mohlo by zavinit havárii, či se vážně zranit. Pokud štěně odmítá do auta nastoupit a nechce se k němu ani přiblížit, vezmeme ho do náruče, dáme na jeho místo ve voze, pochválíme, případně odměníme pamlskem a zase ho vyndáme, aniž bychom někam jeli. Tváříme se celou dobu optimisticky, nic lepšího nás nemohlo potkat. Rozhodně nikdy nenecháme štěně utéct pryč. U malých plemen je nejlepší postupně naučit štěně na přepravní box. Přepravka je doma, stále otevřená, po vycházce, nebo hře tam můžeme dát štěněti krmení, kousací pamlsek,hračku atd., aby si tohle místečko spojilo s něčím příjemným. Nikdy ho nezavíráme, když je divoké a hravé, nebo za trest. Trpělivost , klid a důslednost páníčka jsou opět naprosto nezbytné.
64 fotek, 24.6.2015, 62 zobrazení, přidat komentář
Dnes bude z důvodu blížící se dovolené povídání jen krátké, ale fotkami od Jitky Flaschsové se můžete dosyta potěšit. Tentokrát budou bez popisků. Malá štěňátla se setkala s dospělými fenami včetně německého ovčáka a bez potíží v této situaci obstála. Psi vědí, co mají dělat a jak reagovat, s páníčky je to někdy horší. Ale nakonec to i lidé zvládli, byť s obavami. Zjistili jsme, že bez pořádné motivace cvičit nejde a tak mají majitelé Bazyho na příště úkol vymyslet něco, co je pro jejich psa největším lákadlem na světě, ať už to bude pečené kuřátko nebo naprosto nejúžasnější hračka, kterou dostane jen vzácně na procházce. Nováčci se musí naučit reagovat na jméno, páníčci koordinovat své pohyby a jednání a neopakovat povely. Prostě na sobě všichni musíme pracovat, jen ti naši psíčci jsou v podstatě dokonalí a my se musíme snažit využít toho nejlepšího v nich.
31 fotek, 17.6.2015, 95 zobrazení, přidat komentář
Dnes bylo tolik dotazů, že jsme se ke cvičení ani nedostali. Nevadí, štěňata si zatím vzájemně poskytovala nenahraditelné lekce o tom, jak zvládat své emoce, jak zastavit rostoucí agresi a utlumit svou zlost. Dorostenky Mary a Barcelona jsou velké kamarádky, ale někdy by rády tu druhou trochu napomenuly a srovnaly a ono to jaksi nejde. Tak se po chvilkové výměně názorů zarazí a rozejdou, aby se za pár minut opět klidné pustily znovu do hry. Zvládání emocí je důležitá dovednost pro každý společenský živočišný druh a dá se naučit jen zkušenostmi. Nesmíme za štěně zbytečně řešit každou drobnou neshodu, pokud jsou síly vyrovnané. Přesto nedovolíme nikdy silnějšímu psu trápit slabšího, a netrpíme sexuální obtěžování naší fenky či jiné naším psem. Obě holky trochu zlobí - Mary pronásleduje paničku v autě a Barcelona kouše všechny při chůzi do nohou. Nežádoucí chování nejlépe odbouráme tím, že ho vůbec nedopustíme. Mary půjde před odjezdem paničky na vodítko, aby nemohla vůbec vyběhnout a totéž lze použít o Barcelony jako prevence před okusováním lýtek. Navíc, protože je Bacelona pořád v těsné blízkosti otravovaného člověka, lze využít zákazový povel, posílený sprškou z kropítka na květiny nebo zasyčením stlačeného vzduchu. Dobré je nabídnout jinou zábavu - při příchodu (výjezdu auta) vydat vhodný povel - třeba na misto - a TAM na určeném místě odměnit. Holky se pak místo lotrovin budu těšit na odměnu a už napřed poběží, kam mají. Obě dnes končily, přejeme jim i jejich rodinám hodně radosti a porozumění.
86 fotek, 10.6.2015, 65 zobrazení, přidat komentář
Vše, co jsme dělali na poslední lekci, zde bylo mnohokrát popsáno, proto si dnes napíšeme trochu teorie. Co je vlastně odměna? Vše, co posiluje chování, které dané věci předcházelo, vede ke zvýšení jeho opakování. Trest je naopak vše, co snižuje výskyt daného chování. Jednoduché, ne? Co je odměnou a co trestem si určuje pes. Může se to měnit. Hladový pes bude opakovat činnost, která mu přináší potravu, třeba loudění u stalu, velmi vytrvale, dokud nebude nasycen. Pak už se bude věnovat jiné činnosti a ani pamlsek ho nemusí přimět něco udělat. To zažíváme ve školce velmi často, že syté štěně už o odměny pamlskem nestojí. Hra je výborným posilovačem do té doby, než je pes unavený, pak nemá cenu s ním cvičit. Zda je pro našeho psa hlazení odměnou, zjistíme snadno. Zavoláme, pes přiběhne, pohladíme ho. Pokud vnímá hlazení jako odměnu, přiběhne i podruhé a potřetí, pokud přestane reagovat, odměna to nebyla, chování nebylo posíleno. Je důležité vypozorovat, co je pro našeho psa opravdu žádoucím posilovačem a co spíše trestem (Třeba uvázání na vodítko po přivolání). Podle toho pak žádoucí chování odměňujeme a nežádoucí NEODMĚŇUJEME, případně ho psu znepříjemníme. Například pes tahá na vodítku, protože se chce někam dostat. Necháme se tahat, pes dojde kam chce - je odměněn. Nebo zastavíme se, cukneme vodítkem, psa napomeneme a dál se jde, až je vodítko volné. Takže trest - nedostal se, kam chtěl a pak odměna, když netahá, je jeho přání splněno. Jak je vidět, odměnou není vždy jen pamlsek nebo hra, je to i splnění něčeho, co si pes přeje. Chceš jít ven? Tak si sedni a počkej, až ti nasadím obojek. Když vyskočíš, nikam se nejde. Pes to chápe velmi rychle. Za fotky děkuji Jitce Flachsové.
46 fotek, 27.5.2015, 77 zobrazení, přidat komentář
Do školky začal chodit středoasiat Barcelona a tak jsme se dostali k problematice zvládání psa takového velkého a samostatného plemene. Je třeba jej občas přeprat, položit na záda a dát najevo, že jsme silnější? Musíme si uvědomit, že pro psy jsme vzorem chování. Dnes přemůžeme mi jeho, za pár měsíců hravě přepere on nás. Když budeme hrubě zacházet s čivavou či jezevčíkem, pravděpodobně bude kousavý a nedůvěřivý, prostě nepříjemný společník. Pokud se budeme násilím prosazovat vůči velkému psu, můžeme mít do budoucna opravdu problém. Jak tedy na to, aby nám nepřerostl přes hlavu? V první řadě není nutné ani vhodné psa převracet, je to smířlivé gesto, které dělá pes sám, aby utlumil agresivitu útočníka. Jeho násilné provedení tedy nemá očekávaný výsledek. Psa zvládáme pomocí zákazového povelu. Vykročíme proti psu, zakážeme a důsledně hlídáme dodržení zákazu. V lidé často chybují - vydají zákaz a očekávají, že ho štěně bude respektovat. Opak je pravdou - jen se majitel otočí, pes už v lotrovině pokračuje - testuje nás. Stojíme tedy a upřeně pozorujeme psa, případně opakujeme zákaz a důsledně bráníme psu v jeho porušení. Když pes odběhne, můžeme se vzdálit i my, ale stále psa po očku sledujeme - ještě několikrát se pokusí zákaz porušit a je na nás, abychom zasáhli. Čím častěji jsme důslední a štěně uhlídáme, tím rychleji příště opustí zakázanou činnout. Nakonec bude dospělému psu stačit jeden zákaz pronesený klidným hlasem zdálky a bude mít jasno. Ale k tomu máme ještě dlouhou cestu. Na druhou stranu od nás štěně potřebuje spoustu pozitivních podnětů a lásky, hru, mazlení i výcvik, aby nás respektovalo nejen jako dozorce, ale hlavně jako moudrého a milovaného a spolehlivého šéfa smečky. Fotky nám opět dodala v velké části Jitka Flachsová, děkujeme.
70 fotek, 6.5.2015, 82 zobrazení, 1 komentář
Malá štěňata jsou ke svým páníčkům důvěřivá a mazlivá, ale velmi citlivě reagují na bolest. I drobné ošetření, jako je vyndání klíštěte nebo vyčištění uší, se může změnit v hotový souboj. Pokud se takovému vyděšenému psu podaří uspět a díky své obranné reakci se ošetření opakovaně vyhne, máme připraven do budoucna, až dospěje a zesílí, pořádný problém. Největší reakci vyvolá, pokud si štěně myslí, že mu bolest způsobujeme jako trest. Proto nejbouřlivěji reagují psi, které majitel často trestá, ať už za loužičky či něco jiného, nebo ve snaze je zvládnout při ošetření křičí a nebo je dokonce udeří. Naopak zcela minimálně budou psi reagovat při hře a při mlsání nějaké dobroty. Toho můžeme využít v nácviku. Štěně uchopíme na pár vteřin do náruče a pokud si to nechá líbit, pochválíme a podáme odměnu. Prohlédneme ucho a opět dáme pamlsek. Stejně postupujeme při stříhání drápků. Pokud se štěně zmítá a bojí, zvolíme jiný postup. Odměnu dáváme vždy za nehybný postoj, zpočátku se psa nedotýkáme. Až je štěně nehybné tak 20 vteřin, necháme na něm ruku, později se podíváme do ucha... pokud nespolupracuje, nevadí, nedostane odměnu. Příště jen zjednodušíme úkol, aby určitě uspělo. Nakonec se pes nechá v klidu ošetřit, protože jednak získá důvěru ke svému majiteli a jednak za to něco dostane. Nepodceňujte význam tohoto nácviku, zmítajícího se německého ovčáka nezvládne ani silný muž, nehledě na trauma, které si jak pes, tak majitel z takového zápasu odnesou. Důležité je vždy zachovat klid a postupovat s jistotou. Dnes je hodně fotek, děkuji za většinu z nich Jitce Flachsové, snad se vám budou líbit.
27 fotek, 29.4.2015, 62 zobrazení, přidat komentář
Pokud vydáme nějaký povel, musíme na něm trvat a skutečně docílit jeho splnění. Proto ho vydáme jen tehdy, když jsme si jisti, že to zvládneme. Volat na psa, který prchá s naší svačinou "Fuj" je asi marné. Takový povel cvičíme, když je pes na dosah a zakazovanou věc máme v ruce nebo těsně u sebe. Stejně tak psa nemá cenu volat, když se právě potkal s kamarádem a začali se honit. Lepší je pár minut počkat a zkusit to, až počáteční euforie pomine. Nezaměňujme povel "Pusť" , kdy chcete, aby vám pes dal hračku a vy mu ji třeba zase hodili, za "Fuj", což znamená - Už se toho nikdy nedotýkej! Nezapomínejme, že pes se dosud učí a každý povel musíme nejprve vysvětlit, správně - tedy ve stejné podobě - ho používat a dbát na to, aby byl pes za jeho splnění vždy odměněn, ať už pamlskem nebo hrou. A když se nedaří, asi jsme nastavili příliš náročná kritéria - pes za to nikdy nemůže. Úkoly zjednodušíme a ono to najednou půjde. Štěňatům se hezky dařila chůze u nohy za pamlsek i hra na vodítku. Pro majitele bylo asi překvapení, že když si se štěnětem budou hrát sami, je to pro ně lákavější, než dovádění s ostatními štěňaty. Takový uzel, to už je pořádný magnet a přetahovaná je nejlepší hra. Jen pozor - pokud uzel odhodíme, body má pes a málokdy se ho zpočátku jen tak vzdá. Časem se naučí nám ho nosit, ale mi jsme na začátku, tak raději hrajeme převážně přetahovanou.
32 fotek, 22.4.2015, 66 zobrazení, přidat komentář
V útlém věku by měl majitel ohlídat své štěně, aby ho cizí velký pes tzv.nepřeválcoval. Dvouměsíční ohařka Kendy přišla do školky již s předchozí negativní zkušeností a zpočátku opravdu těžce nesla, pokud se k ní přiblížilo jiné štěně. Nechali jsme ji tedy opodál s paničkou, která přílišné drzouny odstrkovala.Pitbulí sourozenci Big a Eimi jsou sehraná, silná a rychlá dvojka, aby nešikanovali ostatní, byli zpočátku raději na vodítku. Kendy brzy zjistila, že naše štěňata jsou vychovaná a že když se správně zatváří, přestanou ji otravovat.Rychle se rozkoukala a hrála si divoce s bostoňáčkem i velikým tosa inu.Všichni se díky pamlskům naučili probíhat tunelem, klidně i ve dvojici. Rozloučili jsme se s přátelským Django i neposedným bostonteriérem Bacardi. Oba mají výborné paničky a hezky pracují, držíme jim do budoucna palce.
7 fotek, duben 2015, 55 zobrazení, přidat komentář
V této lekci si štěňata nehrají, ale společně zvládají tzv.zátěžové prostředí. Už úvod, kdy jsme se sešli u nákupního centra,byl neobvyklý, po společném fotografování jsme putovali podchodem na nádraží, štěňata se vezla výtahem, prošla vestibulem a na peróně koukala na mezinárodní rychlík. Ve skupince nikoho ani nenapadlo se bát a dělat scény, jen zahradní Míša byl trošku nejistý. Potřebuje co nejčastěji navštívit ulice města, zvykat si na cyklisty, děti na hřištích, projet se autobusem, vlakem, vyzkoušet si i nepříjemné povrchy jako jsou rošty, pletiva, sypké materiály atd. V zátěžovém prostředí musí být klidný a sebejistý především páníček, pokud se štěně nějakého zvuku či pohybu lekne, nesmí reagovat lítostivě a pochvalou. Naopak, dělá, že se nic neděje, snaží se štěně zaujmout něčím, co zná (např.povel SEDNI), aby ho uklidnil a mohl pochválit. Zásada - chválíme jen vhodné a správné chování, to nechtěné ignorujeme.
59 fotek, 8.4.2015, 226 zobrazení, přidat komentář
Šťastní jsou ti majitelé, jejichž pes miluje pamlsky natolik, že kvůli nim opustí vše a ochotně přiběhne. Těžké to pak mají páníčci temperamentních štěňat, jako je Sandy, pro které je hra s ostatními vším a jsou pak zcela hluší k lákání páníčka. Jak na tyto nezbedy? Jedna cesta je podle pravidla, že každý pes je úplatný, záleží jen na tom, co nabízíme. Měli jsme tu štěňata, pro které si majitelé nosili pečené kuře, jiní měli po kapsách syrová kuřecí srdíčka. Také páchnoucí sýry dokážou divy. Ale nejen stravu pes potřebuje a tak se jako nejsilnější lákadlo obvykle u některých rošťáků ukáže hra. To ovšem musíme štěně systematicky učit, vkládat do to svou energii a čas. Chtít si pohrát jen občas nevytvoří takovou závislost na hře, aby pes všeho nechal a šel dovádět s majitelem. Musíme si hrát několikrát denně, přetahovat se, utíkat před psem s hračkou, nechat se ulovit, občas ho nechat vyhrát a hračku získat. Za pamlsek ji pak vyměníme s povelem "Pusť" a uklidíme ji, abychom za chvíli zase pokračovali. Hračky střídáme a ty nejoblíbenější používáme pouze pro tyto účely, nikdy je psu nenecháváme dlouhodobě na hraní, protože by mu zevšedněly. Pokud máme psíky žravé, odměníme je za každé přiběhnutí a dbáme, aby se nám při předsednutí podívali do očí. Oční kontakt nám zaručí, že pejsek opravdu dává pozor na to, co mu říkáme a soustředí se.

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.