Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.


Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

dcskolka 

MVDr. Markéta Grešíková google.com
612 alb 45 150 zobrazení 1 oblíbené album 7 fanoušků
Jsem soukromá veterinářka. S kolegyněmi provádíme v děčínské ordinaci na Teplické ulici preventivní i léčebnou činnost včetně chirurgie měkkých tkání a léčby alergií. Specializujeme se na prevenci a případně řešení problematického chování psů na výchovu štěňat v rodině. Školku pro štěňata provozujeme od roku 2008, nejprve společně s MVDr. Hanou Mejzlíkovou a nyní s asistentkou Markétou Pecharovou.

reklama

22.3.2017  0
14 fotek, 22.3.2017, 20 zobrazení, přidat komentář
67 fotek, 25.3.2017, 101 zobrazení, 2 komentáře
Dnešní procházka po městě byla opravdu náročná. Dychtivá štěňata se musela chovat ukázněně a na vodítku dojít až na nádraží. Na první nástupiště právě přijel vlak, všude chodili lidi, rozhlas hlásil příjezdy a odjezdy - to bylo vjemů. Průběžně jsme cvičili, aby se štěňata soustředila na své páníčky a lépe zvládala rozruch okolo. Schody i výtah - to už pro ně byla hračka. Jako vždy byly největším oříškem drátěné schody u Llídlu, jen málo štěňat je zvládne napoprvé až nahoru. Ale při společném výletě s páníčky se všechny zkušenosti budou hodit a dospělý pes si vzpomene, co zažil a v pohodě zvládl jako štěně. Po chvilce uvolnění a hry u tenisových kurtů už unavená štěňata zamířila domů. Protože přichází teplé roční období, připomněli jsme si, že nemůžeme nechávat psy v autě na slunci a to ani když je třeba jen 15°C - auto se velmi rychle přehřívá. V létě raději psy v autě nenecháváme ani ve stínu, riziko přehřátí je příliš velké. Rozloučili jsme se s Asukou a Aileen - přejeme jim hodně štěstí.
37 fotek, 18.3.2017, 80 zobrazení, 2 komentáře
Deštivé počasí zahnalo nejmladší štěňata obou skupin do ordinace. U větších plemen jsme toho využili k nácviku manipulace a zvládání při vyšetření na stole. Každý pes si musí nechat líbit prohlídku uší a zubů, případně ošetřit poranění. To se nám bude dařit, hlavně pokud si pes bude jistý, že mu neubližujeme záměrně, za trest. Pokud od nás pes žádné bolestivé tresty nezažívá a jednáme vždy s klidou jistotou a během prohlídky i po ní je odměněn, brzy manipulaci přijme jako samozřejmost. U obou skupin je třeba nebát se emocí a jednat se štěňaty laskavě, vesele a radostně. Psi s námi emoce sdílejí a naše radost je i jejich odměnou, ale musíme s nimi jásat, odměřená pochvala jako by nebyla žádná. Také klidně vyslovený zákaz bude pes ignorovat, do všeho musíme vkládat energii, řeč těla, musíme být pro psa srozumitelní. Zatím slovům obvykle nerozumí, tak je doplňujeme postojem, gesty a tónem hlasu. Mimiku obličeje, jako je úsměv nebo zamračení, rozlišuje velmi dobře, pokud ho naučíme se nám do tváře podívat. Rozumět lidské řeči se později postupně naučí, pokud na něj budeme hodně mluvit. S majiteli menších pejsků jsme probírali téma, jak štěně chránit před napadením a zároveň zůstat nezraněni. Správná socializace zabrání v útoku při běžném kontaktu, narušený pes může napadnout i správně socializovaného psa. Většinou stačí intezivní autorita majitele, který psa chrání, důležité je nikdy se od cizího psa neodvracet se psem v náručí. Naopak vykročíme proti útočníkovi a rázně mu dáme povel, kterému by mohl rozumět - třeba Na místo. Svého psa máme za sebou nebo v náručí, pokud je malý, ale vždy jdeme čelem proti útočníkovi vzpřímeně nebo v mírném předklonu a tváříme se odhodlaně a hrozivě. Taška nebo deštník může pomoci agresora odradit. Jako pojistku je možné mít s sebou gelový pepřový sprej pro situace nejvyšší nouze. Pozor ale na nebezpečí zásahu vlastního psa. Naštěstí se většina psů chová podle psí etikety správně, ačkoliv se nám to z lidského hlediska nemusí líbit.
26 fotek, 11.3.2017, 71 zobrazení, 2 komentáře
Štěkání na povel není nutné naučit každého psa, ale kromě toho, že se jedná o další dovednost, může posloužit překvapivě i k omezení štěkání v nevhodných situacích. Když totiž provádí pes nějakou činnost na povel, tím, že ho nevydáme, tato aktivita je méně častá, než bez výcviku. Jak to psa naučit? Metod je několik. Nejsnazší je napodobování. Naše štěně se připojí ke známým psům a společně štěkají na podezřelý objekt za oknem nebo u plotu. Štěně už musí být starší čtyř měsíců, mladé se při štěkotu schovává. Při té příležitosti dáme povel a podáme pamlsek. Po několika pokusech se již štěně při vyslovení povelu žene na místo štěkání a spustí. Později začne štěkat na samotný povel u majitele. Pokud nemáme koho napodobovat, použijeme zachycení žádaného chování. Když zaštěká, připojíme povel a odměníme. Další metodou je shaping, kdy psa odměňujeme zpočátku za každý zvuk, který vydá. Máme připravené pamlsky a pes o nich ví. Když hekne, zafuní, zakňučí a pod, odměníme ho. Postupně odměňujeme jen hlasitější projevy a připojíme povel, až se během několika krátkých cvičení dopracujeme ke štěkání. Když pes už na povel štěkat umí, přestaneme odměňovat štěkání bez povelu a to velmi důsledně, jinak si pes bude štěkotem vynucovat jídlo, zábavu, hračku.... Takžepotom nikdy nereagujeme na to, když na nás pes štěká, že chce hodit aport. Naopak se odvrátíme. Nabídneme psu, že o hru může požádat jinak, příjemněji - třeba vzorným předsednutím, případně panáčkováním. Na takovou pobídku rychle zareagujeme a odměníme ji hrou, pamlskem nebo povelem, po kterém přijde odměna.
27 fotek, 25.2.2017, 95 zobrazení, přidat komentář
Slunečné počasí vylákalo do lesa u Zoo nejen naši školku, ale i další pejskaře a lidi s dětmi. Krásně jsme toho využili pro nácvik správného chování v těchto situacích. Majitel musí mít vždy přehled a zhodnotit, zda je vhodné kolemjdoucí kontaktovat nebo naopak minout. Pokud proti nám jdou malé děti, je potřeba štěně přivolat, připnout na vodítko a odvést jeho pozornost pomocí pamlsku či hračky na nás. Pokud děti mají zájem našeho psa kontaktovat, ponecháme si ho pod kontrolou vodíka, dáme ho pod povel sedni a zůstaň, přidržíme ho za obojek, aby na děti neskákal, dovolíme, aby dítěti očichal ruku a to ho případně pohladilo a podalo mu pamlsek. Pokud nechceme , aby si bral pamlsky od cizích, podáme ho sami. Po chvilce pokračujeme za veselého chválení v cestě a dovádíme, aby se štěně zbavilo nahromaděných emocí. Když potkáme cizího psa na vodítku, odvedeme opět pozornost štěněte pamlskem, jdeme vždy ,mezi štětětem a cizím psem a klidně ho mineme, štěně pochválíme a pohrajeme si. V případě, že pes proti nám běží volně a majitel ho klidně nechá, ať si situaci psi vyřeší sami, necháme naše štěně také volně a držíme se poblíž, kdyby se náhodou začal cizí nebo náš pes chovat nevhodně. Psi se obvykle očichají a dále se vzájemně mohou vyzvat ke hře nebo se rozejdou. Naše štěně bude možná na cizího psa dotírat a vynucovat si pozornost. V takovém případě rychle pokračujeme v cestě a psa voláme a lákáme za sebou. Za několik vteřin by se mělo od cizího psa odpoutat a pokračovat s námi dál. Opět velmi chválíme a odměníme - nejlépe dováděním s hračkou.
24 fotek, 11.2.2017, 77 zobrazení, přidat komentář
Na této lekci jsme mimo jiné řešili problémy s neochotou přijímat předložené granule. Štěně dostává vařené maso, různé konzervy a pak mu granule připadají nezajímavé. V první řadě je nutné, aby krmivo štěněti prospívalo. Vybíráme tedy takové granule, které obsahují maso z celých zvířat a naopak neobsahují konzervanty, barviva a umělá zchuňovadla. Takové kvalitní granule pak obsahují vše v optimálním poměru a pes, který je dostává, je nejen zdravý, ale také krásný, protože má lesklou srst a pěkně svalnatou postavu, zvláště když má dostatek pohybu. Vařené krmivo je atraktivnější, voňavé, ale obsahuje málo živin, skoro žádný vápník a vitamínů jen poskrovnu. Lepší variantou je maso syrové, obohacené vitamíny a minerály, se zeleninou. Pro štěně je masa tak 60%. Takové krmení se nazývá BARF a jeho podávání doporučuji po poradě se zkušenými chovateli, začátečník může u štěněte nadělat dost škody. Takže nejjednodušší jsou opět kvalitní granule. Jenže - jak to zmlsané štěně naučit? V první řadě si musíme uvědomit, že v přírodě žádná potrava nikde neležela, hned jí někdo zkonzumoval. Proto nikdy nenecháme granule v misce, pokud je pes zrovna nejí, protože co tam zůstane, je určitě nějaké špatné. Dále se snažíme naučit psa pravidlům - majitel je vůdce smečky, potrava je tedy jeho a štěně smí jíst, až pánícek dovolí. Při přeučování zmlsaných štěňat snížíme krmnou dávku na polovinu - v případě čivav na jednu lžičku - a do vařené potravy vmícháme 5 granulek. Krmíme třikrát denně a postupně zvyšujeme podíl granulí, zatímco podíl vařeného se snižuje. Když pes nejí ochotně, pravděpodobně mu dáváme moc, nebo má jiný zdroj potravy - například dostává od stolu. Zdravé štěně o hladu nebude. Vždy sledujte váhu a kondici psa, ta vám napoví, zda krmíte dostatečně nebo je třeba dávky upravit. Není třeba se striktně držet tabulek, každý pes má jinou potřebu živin, takže doporučené dávky jsou jen orientační.
1 fotka, 26.11.2016, 20 zobrazení, přidat komentář
Tuto sobotu jsme se vypravili ve velmi malém počtu do mrazivého města. Štěňata se seznámila s auty a silničním ruchem na ulicích. Vyzkoušela si správné přecházení přes přechody, žádoucí chování mezi cizími lidmi a klidné vystupování na nádraží a jeho blízkém okolí. Celou dobu byla k vidění hezká spolupráce štěňat i psovodů.
Pokud svého psa beru na nové místo, v tomto případě štěně poprvé do města, je zapotřebí jej mít na pevném vodítku, mít s sebou lákavé pamlsky či hračku a pokud vidím, že se štěně bojí, je si nejisté, musím ho náležitě podpořit a povzbudit k dalším krokům. Intonace hlasu, pohyby těla, to vše štěně vnímá. Když budu nervozní a budu ve stresu, ani mé stěně nebude klidně kráčet po mém boku. Když vidím, že se v určité situaci pes bojí, zpomalím, dám mu čas a prostor se se situací dostatečně seznámit, ale nepolevuji ze svého požadavku. Za každý správný krok či posun dál, nešetřím na štěněti chválou.
38 fotek, 4.2.2017, 79 zobrazení, přidat komentář
Bálů je už opravdu velký pes, naštěstí je na malé kamarády celkem opatrný. Museli jsme být stále v pohybu, takže trénink povelu "Lehni" jsme probrali jen teoreticky, do mokrého sněhu si byla ochotná lehnout jen Derri. Trénovali jsme hlavně chůzi na vodítku - naučit psa netahat je pro majitele velkých plemen opravdu velmi důležité. Od psovoda musí vycházet jasné signály, že vodítko je stále volné, jinak se nikam nejde. Zkoušeli jsme si hravé dovádění na vodítku, které naučí štěně sledovat majitele a navádění pamlskem při chůzi u nohy. Nácvik pohodové chůze na vodítku je především o důslednosti a pohotovosti majitele. Jdeme psu vzorem a také ho za sebou nevláčíme, vždy oslovíme, zavoláme, tahem vodítka pohyb jen usměrníme a hned povolíme. Nejprve cvičíme v klidném prostředí, jako vše ostatní. Báluovi a jeho paničce přejeme hodně štěstí v dalším soužití.
19 fotek, 29.1.2017, 29 zobrazení, přidat komentář
Že i malý pes je pes tělem i duší nám předváděla šikovná štěňata se svými páníčky. Trénovali jsme jako vždy přivolání a povídali jsme si o nácviku povelů "Zůstaň" a "Čekej" pomocí několika po sobě následujících pamlsků. Nezapomínejme se vždy při povelu "Zůstaň" ke štěněti vrátit. Při výcviku nesmíme spěchat, jinak začne psík odcházet a my musíme začít u nižší obtížnost cviku. Když se nedaří nový povel, dáme psu něco opravdu jednoduchého, třeba jen přiběhnutí na jméno, aby mohl být odměněn a neztratil chuť do práce. Stálé opakování povelu, kterému pes ještě nerozumí, nemá smysl. Raději psa navedeme pamlskem a teprve současně se zaujímáním žádané polohy povel vyslovíme.
4 fotky, 14.1.2017, 60 zobrazení, přidat komentář
Vzhledem k teplotám kolem nuly a hustému sněžení jsme měli školku jen půl hodiny. V zimě je třeba chránit štěňata před chladem, zejména je-li vysoká vlhkost, tedy právě když sníh taje. Štěňata se podchladí mnohem dříve, jsou-li mokrá. Neznamená to, že by nesměla vůbec ven, ale procházky zkrátíme na 10- 20minut a dbáme na to, aby se štěňata po celou dobu hýbala. U velmi krátkoststých psů lze využít hřejivý obleček odolný proti vlhkosti, ale obvykle to není nutné. Štěňata mohou častěji močit, proto jsme k jejich nehodám ještě tolerantnější, než obvykle. Krátké venčení doháníme jeho zvýšenou četností. Doma nepřetápíme, aby se psi přirozeně otužovali a nezchoulostivěli. Při teplotách do -5 stupňů je pocitový komfort překvapivě lepší a psi se tak snadno nenachladí. Při ještě nižších teplotách je třeba zohlednit velikost psa a kvalitu jeho srsti. Čím menší je pes a kratší nebo řidší srst, tím dříve ztrácí teplo. Nezapomínejme, že se podchladí i v zaparkovaném autě, když ho tam necháme delší dobu. Když teploty klesnou pod -15, i pes, který je zvyklý v boudě, může ve spánku umrznout! Proto je třeba mít pečlivě zateplené boudy s vydatnou podestýlkou ze sena nebo slámy. Ale štěňta do 6 měsíců v těchto mrazech venku rozhodně nenecháme. Dalším nebezpečím zimy jsou posolené chodníky a silnice. Pokud můžeme, štěňata přes tyto plochy raději přeneseme. Když už to nejde, namažeme před procházkou tlapky ochranným krémem a snažíme se co nejrychleji dostat na čistý sníh. Po návratu tlapky opláchneme čistou vodou a opět namažeme.
143 fotek, 7.1.2017, 97 zobrazení, přidat komentář
Lepší počasí jsme si ani nemohli přát. Mrazivo, ale ne příliš, sněhu tak akorát, aby psi zůstali čistí a tlapky se přitom nebořily, prostě nádhera. Jen posolené silnice nás donutily vést trasu po lesních stezkách s krásnými výhledy. Kluci se sice trochu pasovali a zkoušeli trpělivost a důslednost páníčků, ale jinak jsme si to užili a těšíme se na příště.
1 fotka, 2.1.2016, 124 zobrazení, přidat komentář
Sraz je v sobotu 7.1.2017 v 10.00 u školy Vojanova. Doufám, že nám bude počasí nakloněné - má už mrznout a sněžit, tak se dobře oblečte, vezměte s sebou dostatek pamlsků, vodu, dobrou náladu a psí i lidské kamarády, kteří nezkazí žádnou legraci. Háravé fenky raději nechte doma, kvůli nim samotným i dalším účastníkům. Přestože je procházka určena primárně pro školkáčky, připojit se může každý , kdo má kamarádského psa. Každý si za svého svěřence ručí, zlobivci půjdou na vodítku, kousavci budou mít košík. Jinak nás celou procházku čeká volná zábava.
Ještě ověřuji, abychom se nepotkali s myslivci při honu, tak, prosím, nahlédněte na tyto stránky v pátek v předvečer pochodu, jestli nebude změna trasy. Těšíme se na vás - tým veteriny z Teplické.
34 fotek, 10.12.2016, 78 zobrazení, přidat komentář
Nezapomínejme si se štěňaty hrát. I to nejlínější, nejpomalejší štěně se dá vyprovokovat ke hře, přetahování o hračku, později aportování. Pokud ale majitel hru zanedbává, pes postupně ztrácí o hračky zájem, zvláště, když je má trvale k dispozici. Každá majitel by měl mít pro štěně různé druhy hraček, ale jen žvýkací, jako jsou velké kosti nebo hračky z buvolí kůže, případně kong k překonání samoty, by mělo mít štěně k dispozici, když si hraje samo. Míčky, přetahovací hračky, pešky a plyšáky si ponechá majitel jen pro chvíle společné hry. Ty by měly přicházet dostatečně často, nejlépe několikrát denně na pár minut. Přetahuje se chvíli, zkuste hračku odhodit kousek od sebe - zpočátku tak, aby s ní štěně nemohlo odběhnout, tedy doma nebo na vodítku. Když ji štěně uchopí, chválíme a lákáme ho, aby běželo k nám, krátce se přetahujeme a pak hračku chvilku schováváme, provokujeme s ní, znovu odhodíme. Hru by měl majitel v ideálním případě přerušit tehdy, dokud o ni štěně neztratí zájem. Nabídneme štěněti pamlsek a hračku za něj vyměníme a schováme ji. Na další hru se štěně bude opět těšit a později zájem o hračku využijeme při výcviku.
16 fotek, 26.11.2016, 46 zobrazení, přidat komentář
18 fotek, 12.11.2016, 38 zobrazení, přidat komentář
Pří této lekci jsme se zaměřili na téma- nové prostředí a sbírání zkušeností.
Pokud své štěně správně socializujeme, postupně nám z něho roste vyrovnaný jedinec který je schopen rozeznat velké množství různých situací a je schopen se správně zachovat, celkovou situaci hodnotit. Pro štěně je mnohem snazší, když mu v těchto objevných výpravách napomáhají jeho vrstevníci a v neposlední řadě majitel, který dodává jistotu a psa podporuje. Konkrétně my jsme uprostřed lesa postavili tréninkový tunel. Ohařka Aily se směle vrhla do úzkého tmavého prostoru bez váhání, ostatní se zpočátku obávali, největší strach měl Cézar, štěně NO. Jakmile zjistil, že má situaci pod kontrolou, žádné nebezpečí mu nehrozí a všichni ho směle podporují, vydal se na průzkum. Po pár minutách tunel probíhal jako by ho znal celou věčnost.
Pamatujte, že psa nikdy není dobré do činnosti nutit taháním a fyzickým nucením. Na fotkách je vidět, jak na konci hodiny štěňata ten zrádný tunel pokořila. :-)
28 fotek, 26.11.2016, 44 zobrazení, přidat komentář
Tentokrát jsme toho probírali hodně, ale vždy jsme se zastavili na pro výcvik velmi důležitém faktoru - správném načasování. Při učení pozitivní motivací, jako je nácvik povelů za odměnu, slovo či gesto, na které chceme psa naučit reagovat a splnit nějaký úkol, zpočátku zazní současně a později těsně předchází situaci, ve které pes povel vykonává. Například u povelu Lehni nejprve naučíme psíka podcházet vsedě pod nohama a později výšku tunýlku snížíme předem tak, aby se musel podplazit. Během podlézání už výšku nesnižujeme. Povel lehni vyslovíme zpočátku současně s ulehnutím a uvolněním pamlsku, později předem. U zákazového povelu vyslovíme slovo Nesmíš vždy dříve, než přijde sankce. Pokud je zákaz správně vyloven, většina psů už další opatření nepotřebuje. Rozdováděného Mikyho bylo ovšem nutné pokrotit důrazněji, aby netrápil slabší štěňata - uchopením za kůži za krkem a přitisknutím k zemi. Pokud povel několikrát důrazně vyslovíme předem, později již uchopení za kůži nebudeme potřebovat. Miky bude reagovat na pouhé slovní upozornění. Dále nezapomínejme na přesné označení správně vykonaného povelu - Ano, dobře, super a pod. Opět PŘEDCHÁZÍ odměně. Slovo Hodný po podání pamlsku už pro psa nemá žádný význam. Hlazení během výcviku působí na většinu psů velmi kontraproduktivně. Nestojí o ně, naopak před rukou uhýbají, není tedy pro ně odměnou a tak se snažte se pohlazení během výcviku vyvarovat. Respektujme povahu psa a hlazení i poplácání nechme na chvíle vítání, hry a vzájemné pohody, případně jako veselý závěr výcviku, který přejde v dovádění, pokud to pes má rád.
46 fotek, 20.11.2016, 62 zobrazení, přidat komentář
Název dnešní lekce jsem si vypůjčila od autora stejnojmenné knihy Františka Šusty, protože dnes jsme probírali právě to, o čem píše a na co se v tréninku psů obvykle zapomíná. Signály by měli proudit nejen od nás směrem ke psu, ale také od něj k nám a my se je musíme naučit číst. Jen tak se nám bude výcvik opravdu dařit. Pes se musí naučit signalizovat, že je připraven k práci. Naučíme ho na povel předsednout před nás a podívat se do obličeje. Za to je odměněn. Tím vlastně začíná každá společná práce. Časem začne psík sám žádat o práci právě předsednutím a pohledem i bez povelu. Zpočátku ho za to odměňujte a pak začněte dávat pár povelů. Později můžete dát hned nějaký povel, odměna přijde až po jeho splnění. Také mezi jednotlivými cviky počkejte na pohled do očí, kterým vám říká, že spolkl pamlsek a je připraven. Všímejte si psa, neignorujte jeho snahu, protože by později mohl zjistit, že na pouhý pohled nereagujete a začít po vás skákat či štěkat. To už je značně nepříjemná žádost o práci. Dalším signálem při výcviku je odvracení hlavy, zívání, drbání, čenichání, pes je jakoby hluchý nebo něčím zaujatý. Žádá o pauzu - STOP - cvičení bylo moc náročné a on neví, jak dál. Má vysokou hladinu stresu a potřebuje si odpočinout a uklidnit se. Na pár vteřin cvičení přerušte, pak vydejte ten nejjednodušší povel a pokud ho pes splní, ihned odměňte. Ještě několik snadných povelů po sobě odměňujte a pak dejte psovi chvilku pauzu. Pes se uklidní, dá se do pohody a za chvíli začněte cvičit těžký cvik, který ho uvedl do rozpaků. Snižte ale náročnost, rozvrhněte ho na malé krůčky, které nejsou na přemýšlení tak náročné. Za určitou vyšší hladinou stresu totiž končí schopnost operantního podmiňování, při kterém ještě pes kontroluje své chování. To známe sami - když jdeme za zkoušku či pohovor celý rozklepaní, nic kloudného z nás nevypadne. Pes to má podobně, proto cvičte v pohodě a nikam nespěchejte. Štěně musí uspět nejpozději na druhý či třetí pokus, jinak to vzdává a jde si hrát.
21 fotek, 29.10.2016, 55 zobrazení, přidat komentář
Tuto sobotu jsme se vypravili opět do města. Pro štěňata a jejich páníčky čekalo hned pár základních nástrah. Chůze po rušném přechodu, zdolání železných schodů, technika správného přecházení přes přechod, návštěva vlakového nádraží a peronu, jízda výtahem a po celou dobu obtížná chůze na vodítku.
Smyslem této hodiny bylo, ukázat si, jak se chovat se psem v novém neznámém prostředí a jak správně namotivovat, i když se pes může nových zkušeností obávat.
1. Je velmi důležité, aby majitel byl suverénní a odhodlaný.
2. Nesmí sám působit nejistě, obavy se okamžitě přenáší i na štěně. Dospělý pes je schopen v zatěžkávacím prostředí obstát když je správně socializován a svého pána naopak podpořit. Štěně tyto zkušenosti nemá, a proto je velmi důležité, aby z naší strany vyzařovala jistota a klid.
3. Na psa mluvím. Dám jasně najevo co po něm žádám. Pokud se štěně u nějaké překážky zastaví, není si jisté co se od něho očekává, je víc něž žádoucí, aby ho majitel v takové situaci náležitě podpořil.
4. Netahám surově za vodítko pokud se pes zdráhá a odmítá jít dál. Zastavím se, psa oslovím a pomocí pamlsku, hračky či milých slov jej podpořím směrem vpřed. Nikdy neustupuji.
5. Dám psovi prostor, aby se dostatečně s prostředím seznámil. Např. u železných schodů- ty byly pro štěňata velmi náročné, ale díky důvěře páníčkovi si většina dala říct a krok do neznáma udělala.
6. Za každý správný počin nešetříme chválou.
Během hodiny jsme celou dobu trénovali i chůzi na vodítku, která je samostatně popsaná o několik článků zpět.
17 fotek, 22.10.2016, 48 zobrazení, přidat komentář
Počasí nám tuto sobotu moc nepřálo, tak jsme se s partou malých plemen sešli v ordinaci. Vysvětlovali jsme si proč je tak důležitá včasná socializace psa jakéhokoliv plemene. Často vídáme právě ona zmíněná malá plemena, jak jsou na vodítkách frustrována když někoho potkají, schovávají se za páníčky, vrčí, štěkají na všechny a na všechno. Lidem to mnohdy přijde roztomilé- jak se ten malej bobíšek umí pěkně rozčilovat....atd. Často lidem nedojde, že jejich pes vlastně není šťastný. Že většina procházek je pro něho stres. Neumí řešit tak běžné a základní situace, jak se potkat a míjet s ostatními psi, jak reagovat na děti, či projíždějící kola apod. Zásadní chyba je vždy u nás majitelů. Je potřeba si uvědomit, co mám za plemeno. Mnohdy je vidět, že jorkšírci a čivavy obzvlášť, jsou nošeni neustále v taškách- co kdyby je přeci někdo napadl. Obecně zrovna tato dvě plemena bývají velmi sebevědomá když jsou správně motivována a vychovávána. Rádi spolupracují s majiteli, hrají si, chodí na dlouhé procházky, či dokonce sportují.
Samozřejmě je potřeba dávat pozor a brát ohled na velikost a případnou sílu ostatních větších psů.
Tak tedy, nebojte se i s malým plemenem jít do společnosti ostatních pejsků, uplatňovat zásady správného chování, naučit psa znát hranice. Není nic hezčího, než vidět po svém boku spokojeného psího kamaráda. A věřte, že v taškách štěstí nenajdou a o mnoho přijdou. :-)
Podrobné popisky jednotlivých situací a jejich řešení naleznete samostatně popsané ve článcích níže.... ať už o vrčení, strachu, kousání, tahání na vodítku apod.
13 fotek, říjen 2016, 30 zobrazení, přidat komentář

Komentáře

přidat komentář

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.