Název

27.2.2016 - Proč se učíme povely

Popis

Krásné slunné dopoledne na louce přímo svádělo ke hrám a štěňata si školku užívala. Moc mě potěšilo, že všechna udělala velký pokrok. Minule nepozorný Lucky byl schopen poslouchat a sledovat paničku, Amilli se už bála daleko míń a dokonce si začala hrát a z dříve plachého Pluta je veselý suverén. Amy sice stále hodně kouše, ale jinak je to poslušná fenečka a Charlie byl skvělý jako vždycky. 7 měsíční Dianka zúročila práci, kterou do ni majitelka vkládala po celé mládí a předvedla, že dokáže navolno pozorně pochodovat dlouhou dobu u nohy paničky. I ostatní byli velmi šikovní a po krátké práci už chodili bez tahání na volném vodítku. S paničkou Amili jsme se dostali na téma, zda je třeba učit povely všechna plemena. Nutné to samozřejmě není, ale praktické ano. Pomáhá nám to zvládnout situace, ve kterých pes najednou neví co má dělat. Je bázlivý nebo agresivní a chování, které by si vybral sám, nám nevyhovuje. V té chvíli ho důvěrně známý povel usměrní a uklidní. Doporučuji tedy naučit každého psa nejméně pět povelů, třeba sedni, lehni, zůstaň, k noze a další může být ponechán na fantazii majitele, nebo mohou být i jiné, ale tyhle se často hodí. A samozřejmě přivolání, bez toho se neobejde žádné spokojené soužití se psem. Pro psa to není žádný dril, ale radost moci pracovat za odměnu. Když není odměnou pamlsek, může jím být hra nebo společně sdílená radost.
Díky Jitce Flachsové máme spoustu krásných fotek. Byla by škoda nedat vám je sem, ale popisky budou jen u některých.

Nastavení